SW workshop - Scon 2008

To zase máme den, pomyslela si Tess. Pro změnu jsem se zase dostala někam, kam jasně nepatřím. Aspoň tu tentokrát nemám Yannu, zavrtěla znechuceně hlavou.
Stejně je to celý její vina. Když nechce, abych si hrála s nějakým neznámým artefaktem, tak proč ho přepravuje na mý lodi, žejo...
Tyto úvahy jí probíhaly hlavou, zatímco visela v pozici "grilované kuře" a snažila se seč mohla, aby splynula s pozadím, protože pod ní procházelo trochu příliš mnoho lidí, třeba vojáci. Pomalým píďalkováním se přesunula do uzavřenějších prostor, to znamená do větrací šachty. Naštěstí, jako ve všech filmech, se jednalo o šachtu dostatečně prostornou, čistou, osvětlenou a s pevným dnem, které je schopno unést i svalnatého akčního hrdinu. Protože větrací šachta je nadmíru nudné prostředí, pokračovala dále, aby se dostala do nějaké zajímavější části.
Nemyslela jsem AŽ TAK ZAJÍMAVÉ, podotkla sama pro sebe ve chvíli, když ostře zahnula za roh, aby zjistila, že tam šachta končí. V poslední chvíli se v pádu stihla chytit kraje šachty, takže zůstala vesele plandat asi tři metry nad podlahou rozlehlého spoře osvětleného sálu. Nebyla tam sama. Tedy, sama plandala, to ano, ale v sále bylo víc osob, konkrétně tři další. Ty byly dostatečně zaujaty samy sebou ("Sraz mne, Luku, a staneš se silnějším, než si dokážeš představit," hřímal sedící šereda. Tess to bylo celkem ukradený.), takže se nepozorovaně pokusila vytáhnout zpátky do šachty, ale nekvalitně provedený okraj pod její váhou povolil a ona se rozplácla na podlaze. To už pozornost ostatních aktérů upoutalo.
"Mě si nevšímejte, já jenom procházím," snažila se mlžit.
"Uhm?" projevil svou inteligenci... blonďák. Ostatní dva se projevů zdrželi, jen tiše zírali.
"Zabte toho vetřelce, Lorde Vadere," obrátil se šereda v k vysokému monstru v černém brnění.
"Uá!" vyděsila se Tess. Nebyla tak naivní, aby si myslela, že její objevení se na místě, kde očividně nemá co dělat, se obejde bez následků, ale tohle přece jen nečekala. Kromě toho měla ten, problém, s vysokými lidmi.
"Prosím vás, nezabíjejte mě!" vrhla se dlouhánovi k nohám. Znechuceně ji odkopl, pozvedl světelný meč a udělal krok, aby ji zabil, načež se elegantně natáhl jak dlouhý tak široký.
Tess pružně vyskočila na nohy.
"A to se vám stane, děti, když vám někdo sváže nohy dohromady..." zatočila na prstu zbytkem provázku.
"Eh, co se tu vlastně děje?" opět projevil svou inteligenci blonďák.
"Ruší mi můj dramatický moment," zoufal si šereda.
"Já ti toho eště zruším," kasala se Tess, momentálně předávkovaná adrenalinem.
"To bychom se na to podívali... Avada kedavra!"
"Ííííík," uhnula Tess na poslední chvíli zelenému blesku.
"Mistře, co to bylo?" udiveně se zeptal ležící "záporňák".
"Nikdy nepodceňuj sílu korespondenčního kurzu!"
Blonďák přešel k oběti Tessina žertu a rozvázal mu nohy. "Stále v tobě cítím dobro, otče," řekl a napřáhl ruku. Jeho otec se na ni díval. A díval...
"No moment, takhle jsem to neplánoval," zaprotestoval ohava.
Tess si zatím něco kutila za zády.
"Hej, mluvím s vámi!"
Měl to být žert, svým způsobem. Ano, je pravda, že Tess má neobvyklý styl humoru a do svého praku nosí velmi neobvyklou munici.
U císařových nohou se rozprskl pukavec.
Nikdo nemohl vědět, že Palpatine má smrtelnou alergii na vejce...
Chvíli se dívali na to, jak se dusí, ale než někoho napadlo, že by mu třeba mohli pomoct, už bylo po všem.
"Hm. Co teď?" zeptal se opatrně Vader.
"Teď půjdeme na pivo!" nadšeně odvětil blonďák.
"Hm. Dobrý nápad, synu."
Odcházeli v družném hovoru. Tess nevěřila svým očím, uším, ani jiným smyslům.
"Chlapi," pohrdavě konstatovala, když tu ucítila známý vjem časoprostorového víru.
S chutí zařvala: "A jedém!"
A zmizela.

Rudá garda přivedla Luka do trůnního sálu. Imperátor byl otočen zády a tiše sledoval zuřící bitvu mezi povstaleckou flotilou a mocnější flotilou imperiální. Jak se dveře se syčením zavřely, soptící imperátor se pomalu odvracel od svého přemrštěně drahého ohňostroje. Jeho skryté oči skrápěly Luka značně nedůvěřivým a opovrhlivým pohledem.
Mlčení rozlomil Darth Vader stručným a věcným oznámením: "Povedlo se, mistře."
Vládce galaxie, spokojeně si trůnící, pravil nadšeně: "Vykonal jsi velmi dobrou práci. Ale již jsem nalezl nového, lepšího učedníka. To on ponese naši nekonečnou sithskou moudrost. O tvého synka věru už nemám zájem. Mé obludné vesmírné panoptikum se rozběhne i bez něj. Nemám čas zdržovat se s každým floutkem."
"Ale můj pane...mistře...," pravil značně překvapený Vader "slíbil jste, že mého syna vyslechnete...je tak zapálený pro naši věc...musíte uznat...veškeré mé služby..."
Luke se zatvářil přiskrceně: "Pane Imperátore, dal jsem všechno do toho, abych se mohl s Vámi setkat, a bylo již předem smluveno, že přijmete mě jako svého učedníka, a nyní Vy takhle? Splnil jsem všechny požadavky! Všechny! Vzpomínáte, jak jsem vám prozradil, že se povstalci skrývají na Hothu? Vzpomínáte, že jsem to byl já, kdo zařídil smrt Obiwana Kenobiho? To je mi pěkný vděk za tolik let poctivé práce!"
Císař oplýval ledovým klidem. Ani brvou nedal znát znepokojení nad těmito urážejícimi slovy. Byl to velmi sečtělý člověk, žádný buran. Odvětil: "Přes to všechno, je zde jeden muž, kterému můj dík patří víc a který má plný nárok stát se mým učedníkem. Já oceňuji tvoji snahu. Myslím, že smrt všech tvých rebelantských nepřátel bude ode mě dostatečný revanš. Mým žákem se však stane Hejkal."
"Hejkal??" vyhrkli se zebe otec i syn a také gardové stráže sebou poděšeně trhly.
"Hejkal. Právoplatný nástupník galaktického trůnu. Sith tělem i duší. Nikdy nepochyboval o důležitosti temné strany síly. A jeho jazykové schopnosti jsou vynikající. Stráže? Přiveďte prosím Darth Hejkala."
Dveře po levé části místnosti se elegantně otevřely a do místnosti vstoupil kultivovaně vzevřící tvor. Plášt vlál asi pět metrů dozadu, u opasku se houpal veliký světelný meč a kapuce naštěstí nebyla nasazena, takže plně vynikly lidské rysy Woozijské rasy. Hejkal se dokonce i oholil.
Po příchodu plně dle společenských pravidel se uklonil císaři a pronesl: "Hůůůů."
"Bžůůůůů?" otázal se císař.
"Hůů," opáčil Hejkal.
Luke Skywalker se cítil značně zahanben, zneuctěn a přehlížen. Jeho otec se jal nadšené diskuze s novým mistrovým učedníkem a dokonce i hoši z rudé gardy ho opustili. Tolik se snažil a teď tu stál odstrčený v rohu. Prohlížel si tedy aspoň drahé vybavení trůnního sálu. Hemžilo se to tu přístroji, různými udělátky a ukazateli neukázatelného. S každou výchylkou ručičky víc a víc pochopil, jak je vše zbytečné. Za rozmazaného vnímání a matných hlasů hovoru došel až k propasti. Nikdo si ani nevšiml, že skočil. Zmizel tak v přízračné záři.

V temné záři umrel, horkem byl spálený,
onen Luke Skywalker, ten vrahoun bezectný,
jak všecičko zradil, tak teď byl zrazený
kvůli němu otec, strýc, teta zemreli.

"Zaplatíš svou hloupost, svoji naivitu,
vše, co všem jsi spáchal, všechnu svoji špínu,
všechno bláto duše, které nechal jsi tu
odstraníme navždy tvoji plesnivinu."

Černočernou tmu prořízl záblesk světla. Dveře výtahu se pomalu otevíraly a do trůnního sálu vpluly kotouče dýmu ve tvaru srdíček. Z mlhy se plouživým krokem vynořila vysoká postava, na sobě měla růžové batikované tílko a odstáté zvonové kalhoty, a v prstech žmoulala napůl vykouřený joint.
Za ní pochodoval šouravým krokem Darth Vader ve svém novém růžovém modelu. Zdálo se však, že mu jeho skafandr nesedí, pravděpodobně došlo k záměně a firma mu poslala ženský model.
Od průzorů se ozval skřípavý hlas a čelem k příchozím se otočila postava v černém plášti. Sundala kápi a Luke Skywalker se na ni zamlženým zrakem zadíval. Pohodil svými mužnými, bujnými dredy a z úst vypustil obláček dýmu.
„Ty seš přece z jinýho filmu, Sarumane.“
Saruman uštěpačně opáčil: „A ty vypadáš jako z první verze scénáře.“
„Ses posral, dědku? Teď už jsem skutečný Jedi! Dokonce si už můžu ostříhat své padawanské copánky.“ Vzal svůj dřevěný meč připevněný na opasku a jedním ladným švihem se pokusil setnout své dredy.
PRÁSK!
„U banthtího lejna! Zapomněl jsem svou světelnou katanu na Dagobahu a vzal jsem si dřevěný bokken!“
Saruman se ušklíbil. „Se nedivím. Seš tak zhulenej, až je zázrak, že tě pan růžová konzerva dokázal dotáhnout až sem.“
Luke si zklamaně potáhl z cigarety. „Tak to asi žádná pomsta nebude. Nechceš se mnou aspoň vykouřit dýmku míru?“
Saruman ucítil libou vůni dagobažského tabáku a ucedil: „Vidím, že mistr Yoda tě vycvičil vskutku dobře. Jak se vůbec má ten vyhulenec?“
„Blbě. Uhulil se k smrti.“
„Che, che, che, che. A to si říkal mistr! Dej to sem, já ti předvedu pravou moc Temné strany!“ Vztáhl ruku a Silou k sobě přitáhl napůl vykouřeného jointa. Zhluboka potáhl a pak se rozkašlal. „To je ale Síla! To by porazilo i wampu!“
„Yoda si neříkal mistr pro nic za nic.“
Saruman natáhl ruku směrem k Vaderovi. „Tak co pane plechovko, nechceš promazat?“ Hodil mu cigáro, ale Vader ho kvůli ztuhlým servomotorům ve své nové paži nedokázal chytit. Cigáro přeletělo místnost a spadlo do hluboké šachty vedoucí k reaktoru. Pomalu padalo k zemi, až si ho na pozorovací plošině u reaktoru všiml servisní technik Pat. Otočil se směrem ke svému podřízenému Matovi a řekl mu: „Dyť jsem si povídal, že se tu nesmí kouřit!“
Cigareta dopadla na reaktor a všude kolem začaly létat jiskry.
„Tak, a je to!“

Czernoczernou tmu prořízl zábłesq swětła. Dweře wýtahu se pomalu otewíraly a do trůnního sáłu wpluly kotoucze dýmu we twaru srdíczek. Z młhy se płouzhiwým krokem wynořiła wysoká postawa, na sobě měła růzhowé batikowané tílko a odstáté zwonowé kalhoty, víš jak, a w prstech zhmoułała napůł wykouřený joint.
Za ní pochodował shourawým krokem Darth Vader we swém nowém růzhowém modełu. Zdálo se wshak, zhe mu yeho skafandr nesedí, prawděpodobně doshlo k záměně a firma mu poslała zhenský modeł.
Od průzorů se ozwal skřípawý hlas a czelem k příchozím se otoczila postawa w czerném pláshti. Sundala kápi a Luke Skywalker se na ni zamłzheným zrakem zadíwal. Pohodił swými muzhnými, buynými dredy a z úúúúúúúúúst wypustil obłáczek dýmu.
„Ty sesh přece z jinýho fiłmu, Sarumane.“
Saruman ushtěpaczně opácził: „A ty wypadásh jako z prwní werze scénáře.“
„Ses posral, víš jak, dědku? Teď uzh sem skuteczný Jedi!!!!!!!!! Dokonce si uzh můzhu ostříhat swé padawanské copánky.“ wzal swůj dřewěný mecz připewněný na opasku a jedním ladným shwihem se pokusił setnout swé dredy.
PRÁSK!!!!!!!!!
„U banthtího lejna!!!!!!!!! Zapomněł sem swou swětelnou katanu na Dagobahu a wzal sem si dřewěný bokken!!!!!!!!!“
Saruman se ushklíbil. „Se nediwím. Sesh tak zhułenej, azh je zázrak, zhe tě pan růzhowá konzerwa dokázal dotáhnout azh sem.“
Luke si zkłamaně potáhl z cigarety. „Tak to asi zhádná pomsta nebude. Nechcesh se mnou aspoň wykouřit dýmku mýru?“
Saruman ucítił łibou wůni dagobazhského tabáku a ucedił: „widím, zhe mistr Yoda tě wycwicził wskutku dobře. Jak se wůbec má ten wyhułenec?“
„Błbě. Uhułil se k smrti.“
„Che, víš jak, che, che, che. A to si říkał mistr! Dej to sem, já ti předwedu prawou moc Temné strany!!!!!!!!!“ Wztáhl ruku a Siłou k sobě přitáhl napůl wykouřeného jointa.
Zhłuboka potáhł a pak se rozkashłal. „To je ałe Síla!!!!!!!!! To by porazilo i wampu!!!!!!!!!“
„Yoda si neříkał mistr pro nic za nic.“
Saruman natáhł ruku směrem k Vaderovi. „Tak co pane płechowko, nechcesh promazat?“ Hodił mu cigáro, ałe Vader ho kwůłi ztuhłým serwomotorům we swé nowé pazhi nedokázał chytit. Cigáro přełetělo místnost a spadło do hłuboké shachty wedoucí k reaktoru.
Pomału padalo k zemi, azh si ho na pozorowací płoshině u reaktoru wshimł serwisní technik Pat. Otocził se směrem ke swému podřízenému Matovi a řekł mu: „Dyť jsem si powídał, zhe se tu nesmí kouřit!!!!!!!!!“
Cigareta dopadła na reaktor a wshude kolem zaczały létat jiskry.
„Tak, a je to!“
*LoVE**

Před dávnými časy
za temnými lesy
žil tvor, samé vlasy,
byl z wookieeské rasy.
Býval tu již za dob Řádu,
čistil vesmír od neřádu,
napravil mnohá bezpráví,
to jiný příběh vypráví.
My stůjme zde, a v tento den
byl vůlí Síly odveden
tunelem modrým, řadou hvězd,
když se opět vracel z cest.
Z cest od války
z velké dálky
domů zpátky
na karbanátky.
Vynořil se z tunelu
a hned uviděl tu melu,
kolem koule jako měsíc
spoustu lodí v bitvě běsníc.
Zbloudilá střela
o štít se třela,
tak uhnul hned
a záhy zbled.
„Zleva impík, zprava rebel,
kam já jsem to zase vletěl?“
Vyrazil nalevo, na pedál dup,
torpédem odpálil šedivý trup.
Blížil se k němu stíhačů pár,
v dáli se houpala černá Death Star.
„Byla to hromada mrtvého kovu,
snad s trochou píle může být znovu.“
V tu chvíli Liberty zahoří ohněm,
byl to fajn křižníček, teď už je po něm,
paprsek z hvězdy dělá z něj prach,
povstalci mají z něj důvodný strach.
Po jeho stíhačce ozve se křach,
dnes vážně neměl obědvat hrách.
Uhnul se raketě, sestřelil šmejda,
pak dostal zásah, zařval jen „jejda“.
K zemi se řítil,
už jehličí cítil,
rázem byl v hlíně
a se střepy v klíně.
Vylezl z vraku,
koukl se líně,
jak vedle mraků
vybuchla dýně.
Padaly dolů úlomků tisíce,
shořely dřív, než dotkly se měsíce,
domácí při tom patřičně děsíce.
Opustil trosky své malé lodičky,
teď budou mu stačit plátěné botičky,
v nichž dojde snad bezpečně nejbližší vesničky,
vyslechne pohádky ewočí babičky.
Jenom své dva meče s sebou si nesa,
vydal se bleskově do stínu lesa.
Tam najde vesnici plnou těch rebelů,
co bitvu oslaví z neprázdných korbelů.
Až přemůžou opici, do lodí vlezou,
na jinou planetu rádi ho svezou.