Star Marš

Autor: Wizrad

16.

Po močálovité džungli pobíhal divný tvor s kachní tlamou, za nímž vlály jeho plácačkovité uši. Oblečen byl do odrbaných kalhot neurčité barvy a přes tělo měl přehozenou koženou vestičku, která vypadala jako po jeho mladším bratrovi. Právě teď honil malého chlupatého čtyřnožce a v běhu máchal svými prackami s plovací blánou, kterou s trochu fantazie připomínaly ruce.
"Počkala na moje, močálník! Nic tvoje neudělala! Moje chtít skamarádit. Udělat z močálníka báječná snídanička!"
Náhle se tvor rozhodl a jako na pérech se vymrštil po močálníkovi. Jenže ten také nebyl včerejší a náhle změnil směr. Takže to dopadlo, jak muselo. Kachní tlama se zaryl čumákem do bažiny.
Ihned se hrabal ven, ale pronásledovat močálníka se už nechystal, protože v tlamě se mu zmítalo něco, co vypadalo jako přerostlý mlok.
"Ňamka! Když nekamarádit močálník, moje skamarádit svůj žaloudek s mloček," zahuhlal s plnou tlamou. Náhle jeho pomlaskávání přerušilo divné hučení, které způsobovalo nervozitu všem živým tvorům kolem něj. Tvor aniž by pohnul hlavou pozvedl své obrovské oči na stopkách směrem vzhůru. Škvírou v porostu stromů, které se rozkládaly jako obrovský zelený baldachýn, zahlédl jasné světélko. Jeho oči se z obvyklé pingpongové velikosti nafoukly na velikost tenisáku.
"Óóóóó!!! Padá hvězdička a v bílý deníček!" Jazyk mu vzrušením začal rotovat v tlamě jako laso šíleného kovboje a dál si pro sebe mumlal: "Moje muset si něco přát… Ať přijedou kolotoče! Móc kolotočů!"
Podavač Obie a Mistr Kví-Koň seděli tou dobou namačkáni v rámu ve výsadkovém modulu jednotek APO. Spolu s nimi tam seděla spousta podomních obchodníků a k hrudím si tiskla své kufříky se zbožím. Na každém rámu mohla sedět dvacítka obchodníků a těch rámů se v modulu nacházelo pět.
Před nějakou dobou obsahoval výsadkový modul APO pouze dvacet sedadel. Jenomže, když se na post Hlavního Manažera Asociace Prodejců dostal Bute, jehož hlavním krédem bylo: "Ušetřit, ušetřit a ušetřit. A když nepůjde ušetřit, tak ukrást.", a ten přikázal sedadla vytrhat a místo nich nainstalovat visuté rámy, na jejichž šprušle mohl místo původních dvaceti nacpat rovnou stovku lidí.
Ve výsadkovém modulu, kde byli oba Bědyové se nacházelo dokonce lidí stodva, ale tiše, ať se to Bute nedozví, protože by se ti chudáci obchodníci museli tak mačkat už pokaždé.
Samozřejmě že na rámu, kde si sedli oba Bědyové, bylo těsno. I když se Kví-Koň snažil, aby si jich nikdo nevšiml, moc úspěchů neměl. Podomní obchodníci i v počtu deseti na každé straně rámu, byli dost nalepeni na sebe, a tak jim bylo hned jasné, že není něco v pořádku, když se najednou začali cítit ještě více jako sardinky.
Většinou si mysleli, že nastal v omyl v plánování, což se velice často přihodilo. Ale Kví-Koňův soused byl poněkud zvědavější než ostatní.
"Vy jste nějací zvláštní," mudroval. "Vždyť ani nemáte kufřík. V čem máte zboží na prodej?"
Kví-Koň se ho snažil chvíli ignorovat, ale podomní obchodník byl stále dotěrnější. Dokonce hrozilo, že si toho všimnou i ostatní. Mistr uvažoval tak prudce, až mu na čele perlil pot, který, než z něj stačil stéci, se vlivem horečnaté činnosti jeho mozku zase odpařil (tomuhle se říká potní mikroklima - pozn. autora).
Vzápětí to Kví-Koň měl. Kdyby se nemusel držet rámu, jistě by sám sebe poplácal po zádech. "My jsme daňoví a finanční poradci."
Po těchto slovech zavládlo ticho. Hovor ustal na tomto i jiných rámech. I když na rámu už nebylo žádné místo a všichni byli na sobě natěsnáni, dokázali si podobní obchodníci od našich hrdinů natolik odsednout, že se vedle nich objevila metrová mezera.
Ano, daňoví a finanční poradci - to bylo to, co vzbuzovalo v podomních obchodnících hrůzu. To byli ti lidé, kteří je každoročně připravovali o čtyři pětiny poctivě vydřených zisků. A jak si někdo pustil pusu na špacír, mohl být rád, když odešel alespoň s trenkami.
V Kví-Koňovi vzrostlo jeho sebevědomí a ke všem podomních obchodníkům dodal: "Máte štěstí, že vystupujeme dřív, protože se pohybuje v pozadí všech záležitostí. Jinak bych vás tady probral!"
Všem prodejcům spadl kámen ze srdce a s úlevou vydechli. Dokonce i výsadkovému modulu se ulehčilo.
Oknem modulu bylo vidět, jak se země přibližuje. Kví-Koň a Obie seskočili z rámu a otevřeli výsadkový otvor. "Pojď, Obie, musíme vyskočit!" Když se Mistr podíval dolů, všiml si, že země je ještě dost vzdálená, a i když použijí seskokový popruh, nebude to nic příjemného.
Tentokrát se Obie zachoval podle Bědyovského kodexu a pustil svého Mistra jako prvního, ba dokonce mu pomohl i ven. I když ten mu mermomocí chtěl dát přednost.
Mistr dopadl z celkem slušné výšky do bažiny, která by mu v normální situaci změkčila pád. Bohužel situace nebyla normální. V místě, které si Kví-Koň vybral k seskoku, se z ničeho nic vztyčil nám už známý tvor s kachní tlamou. Poskakoval, metal kozelce a vykřikoval: "Kolotoče. Přijely kolotoče!", než mu Kví-Koň spadl na hlavu.
Tvor byl celkem gumový, takže si Kví-Koň vůbec neublížil. Rychle se zvedl a chtěl pomoci i tomu ubohému tvoru, který se mu připletl do přistání.
Pomoc však nebyla potřebná. Tvor se s mrštností, kterou by mu mohl závidět i linsperský hadovec skvrnitý, vymrštil. "Jujky! To byl bumbác! Ale nemít čas na ponaučení, hloupého tvora skákajícího moje na hlavu. Přijely kolotoče, moje muset jít!!!"
Kví-Koň vědom si nebezpečí, které tvoru hrozilo, kdyby se dostal do blízkosti některého z modulů, skočil a přitiskl stvoření k zemi.
"Puštit moje! Moje chtít na ty prima kolotoče!"
Z blízko prolétající lodi vylétlo několik výstřelů a zapálilo jeden z vyšších stromů. Tvor vyvalil oči (zase se mu nafoukly), které měl posazené na vyvýšených stopkách. Jeho poněkud kachní tlama se doširoka otevřela a dlouhý jazyk mu klinkal vyvěšený ven jako chcíplý had. Lepilo se mu na něj ve větru poletující smetí.
"Óóóó?! Kolotoč být pokažen! Padat z něho ňáká jiskřička. Asi přihřátý! Moje Bar Bar Jinks jít opravit a pak kolotočovat celý, celičký deníček!"
Chudák Kví-Koň nevěděl jak tvora udržet, aby se nerozběhl vstříc nebezpečí, takže mu nezbylo nic jiného než ho omráčit rukojetí svého světelného pohrabáče. Jenže s tím se poněkud přepočítal.
Tvor ztuhl a pak celý ochabl. V Kví-Koňovi se v té chvíli zastavilo srdce. "Ta hrůza! Já jsem ho snad zabil! Chudáček jeden přitroublej a to jsem mu chtěl jenom zachránit život." Rozlítostněný Kví-Koň pomalu uvolnil své sevření a oddal se tichému truchlení.
Tu náhle tvor vyskočil a s dalším výkřikem: "Kolotoče!" pelášil vstříc výsadkovým modulům.
Několik laserových paprsků zasáhlo zem poblíž uhánějícího tvora. Ten se zarazil a zavřískl: "Nebýt kolotoče!" a úhledným saltem odskočil dozadu a vzápětí se krčil zavrtaný v bažině vedle Kví-Koně.
Několik zbloudilých střel si našlo svůj cíl v bažinách poblíž tvora a našeho hrdiny. Stvoření sebou škublo, uchopilo Kví-Koňovu hlavu do svých obrovských pracek a se slovy: "Pozor, nebýt kolotoče!" mu ji zarazilo do bahna.
Mistr se po chvíli s frkáním vynořil s bahenní maskou na obličeji. "Co to děláš, ty hlupáku? Člověk ti zachrání život a ty ho chceš ještě utopit?!"
Tvor se ohradil: "Nebýt kolotoče!"
"To vím taky, že to nebyly kolotoče! Proč myslíš, že jsem na tebe z výšky skákal?"
"Pardóneček… Bar Bar Jinks neznat. Ty zachránila moje život!" Bar Bar Jinks přiskočil a dal Mistrovi kolegiánský polibek (obdoba našeho francouzáku - pozn. autora). Mistrovi se v tu ránu udělalo špatně, neboť tvorův dlouhý jazyk cítil až v žaludku.
Bar Bar pokračoval v proslovu: "Odteď moje - slouha tvoje! A jen za jídlo pro tvoje otročit!"
"Sice momentálně žádného otroka nepotřebuji, ale hodil by se mi někdo, kdo mi bude prát, vařit, žehlit, uklízet, mýt a čistit boty. Obie už je na to moc starý." Teď si Kví-Koň vzpomněl na svého Podavače. Kdepak ten můj Obie jenom je? pomyslel si v duchu.
"Za vámi, Mistře Kví-Koni!"
"Fuj! To už mi víckrát nedělej! Víš, že čtení myšlenek je neslušné!"
"Promiňte mi, Mistře. Už to víckrát neudělám," řekl Obie schlíple, ale vzápětí mu padl zrak na Bar Bara Jinkse, který na něj koulel očima. "Posvěcena budiž Moc Bědy! Co je tohle za barbara?"
"Moje být slavná Kuňkan. Ten druhý mě znát! Moje sice nevědět, kde tu vzít, ale dát mu také pusu!"
Obie byl poněkud pohotovější než Kví-Koň. Když zaregistroval, že se k němu pusychtivý tvor blíží, sáhl do záhybů své kutny a vytáhl…
…zrcátko.
A to nastavil Jinksovi před ksicht. Jinks chňapnul po zrcátku svou prackou. "Óóóó! Jaká to fešák na tom obrázku! Moje hned chtít s ním skamarádit! No ne! On na obrázku měnit, či dokonce něco mluvit!"
Kví-Koň neměl rád, když Obie klamal domorodce svými triky a trpělivě vysvětlil Bar Barovi, že to není obrázek, ale že to ukazuje jeho.
Bar Bar se na sebe nemohl vynadívat. "Dodnes moje netušila, jaká být krasavec."
"Dobře, měli bychom se představit," přerušil Mistr Kví-Koň tvorům monolog, kterým pěl chválu sám na sebe. Ty jsi domácí, tak se představ první. A schovej to zrcátko, nebo ti ho vezmu!"
Domorodec v mžiku schoval ukořistěnou věcičku do svých odrbaných kalhot. "Moje být mocná a silná Kuňkan Bar Bar Jinks!"
"Já jsem Mistr Bědy Kví-Koň Gin."
Bar Bar Mistra očichal a obhlédl ze všech směrů. Ohmatal jeho kutnu a zkusil, jestli nepůjde nějak lehce sundat. Když jeho úsilí nemělo úspěch stáhl se trochu dál.
Pak se představil Obie: "Já jsem Podavač Bědy Obie Van Nerobi."
I k němu se Bar Bar přitočil, očmuchal a začal ho obhlížet. Obie si už myslel, že má vše za sebou, když tu náhle se mu Jinks koukl pod kutnu. "Koho ty tam schovávala? Ehe, mít tam hada!" A svou dlouhou prackou tam začal po "hadovi" šmátrat.
Kví-Koň vzal Kuňkana za rameno a odtáhl ho co nejdál od inkriminovaných míst. "Nech toho, Bar Bare. Tam stejně nic nevykoukáš."
"Ale vykoukala! Mít tam hada a hadi dobří k jídlu!"
"Ale tenhle ne, Bar Bare. Tenhle je malý, hnusný a navíc smradlavý. Raději nám pomoz. Potřebujeme se dostat do babooského hlavního města Teed, abychom mohli varovat královnu, před pohromou, která se na Baboo řítí!"
"Jujky! Ale to být druhá polovina planeta!"
"Druhá polovina! Tak to jsme vystoupili na špatné zastávce. Není tu něco, kde bychom získali nějaký dopravní prostředek, abychom se tam co nejdříve dostali?"
"Nóóó… nejblíž naše město… Největší město planeta! Jmenovat Batoh Kuňkan!"
"Tak nás tam vezmi!" zvolal Mistr.
"Tak to být veliká probléma… poněváč moje tam nesměla… Moje… moje vyhozená! Moje Šéf Naš bouchla plyn i s kuchyňou!"
"Za to tě zapudil? Vždyť to se může stát každému."
"Moje také říkat, že tohle může stát každému… Ale Šéf Naš prohlásila, že desetkrát už moc. Proto moje nemohla vrátit."
"Co myslíš, že ti prodavači udělají, když obsadí Baboo? Půjdou po tvých lidech. Takže když my pomůžeme Baboo, tak vlastně pomůžeme tobě i ostatním."
"A oni být tak moc nebezpečný?"
"Strašně! Všude vlezou, nectí soukromí a prodávají samé nesmysly. Takže je důležité, abys nás dovedl do toho vašeho města Batoh Kuňkan."
Bar Bar Jinks se nerozhodoval dlouho a vlezl do vody. "Vykoupala rychle za moje!"
Kví-Koň ho chtěl následovat a tu se k němu přitočil Obie. "Mistře, co jste mi to udělal. Vždyť to, co jste namluvil tomu Kuňkanovi o tom domnělém hadovi. není pravda. To mohlo být pravda tehdy, když mi bylo deset a to snad ještě jen ten první bod, který se týkal té velikosti!"
"Klid, Obie, vždyť to ti může být úplně jedno. Jak by ti mohl takový hloupý neškodný tvor, jako je on, ublížit."
"Já sice nevím jak, ale mám z toho takový špatný pocit." (Pozn. autora: Větu o špatném pocitu jsme si nemohli odpustit, protože ta se musí v takovém příběhu nejméně jednou vyskytnout).


Převzato z Kaleidoskopu