To nejlepší z obou světů
Kapitola 3

Autor: Johnak Wheeliak



Když Ash ráno vyšel ze svého pokoje ven, spatřil muže středních let s doutníkem v ruce, jak si se zájmem prohlíží jednu ze aquimoských soch, které lemovaly celou chodbu. Ten muž k jejich delegaci zcela určitě nepatřil.
Přistoupil k němu blíž a odkašlal si. Muž nadskočil a rychle se otočil: „O, promiňte, neviděl jsem vás. Víte, tyhle sochy jsou skvostná umělecká díla…já se o umění moc nezajímám, ale tohle je opravdu úžasné," začal ukazovat na jednotlivé části sochy, „ty dokonale vypracované linie."
„Ano, je to hezké, viďte," řekl Ash vážným hlasem, „kdo jste?"
Muž spráskl ruce: „Jsem já to ale nezdvořák, já vám tu vyprávím o umění a úplně se zapomenu představit," strčil si doutník do pusy a vylovil z kapsy odznak, „jsem poručík Caplan, Coruscantská bezpečnost. Byl jsem na dovolený v jednom blízkém systému, když mi zavolal můj šéf, že se tu prý stala vražda a že to mam jít vyšetřit. Věřte, moje žena z toho neměla radost."
Ash se pousmál: „Jsem mistr Jedi Ash Koor. Můžete mi říct, proč…"
Muž opět spráskl ruce: „Páni! Tak vy jste Jedi. Ochránce míru. Víte, moje žena Jedie moc obdivuje, fascinuje ji ta jejich schopnost cítit a ovládat Sílu. Vždycky říká: ,Co já bych dala za to být jako oni.´ " Z kapsy u kabátu vytáhl notýsek a z náprsníku vytáhl tužku, „vím, že vám to připadá trapné, ale mohl byste se mi tady podepsat, manželka bude mít ohromnou radost."
Ash si od něj notýsek vzal, beze slova se podepsal a zas mu jej vrátil: „Chtěl jsem se zeptat, proč tu vraždu má vyřešit Coruscantská bezpečnost, místo Republikové Rozvědky."
Caplan pokrčil rameny: „Situace je ještě mnohem vážnější než vypadá. Tohle je velmi vážná diplomatická krize a pokud něco prosáklo na veřejnost, opozice to okamžitě použila jako argument proti kancléři Valorumovi."
Ash pochopil, Valoruma nijak zvlášť nemiloval, ale ten muž měl pravdu, tohle se musí ututlat a vysvětlit. A hodně rychle.
„Ovšem já tu nejsem sám," řekl najednou muž, „poslali sem několik nezávislých skupin."
Ash Koor zvedl jedno obočí: „A koho?"

* * *

Drobný mužíček se sklonil a políbil Dashe ruku: „Velice mě těší madam O-Garo, jmenuji se Hercules Pirot. Mám za úkol zjistit, kdo zabil pana senátora O´Rayleyho (Tady je to samej Ir! Pozn. autora.).
„A odkud jste? A kdo vás jsem poslal?" zeptala se Dasha.
„HIV, madam," řekl mužíček.
„To je mi líto," řekla soucitně, „měl jste si dávat pozor.
Pirot zakroutil hlavou: „Ne, madam. To znamená Herculesův Inspekční Výbor, nejlepší detektivní agentura na téhle straně od Coruscantu."
„Aha," hlesla Dasha, trochu zmatená z téhle šarády, „tak pojďte, zavedu vás na – jak tomu říkáte – místo činu."
Došli do bývalého senátorova pokoje, kde byl silně cítit kouř a z pod postele koukaly něčí nohy.
„Hej, kdo jste?!" zeptala se Dasha a ruka jí instinktivně sjela ke světelnému meči.
Z pod postele vylezl muž, byl to vysoký štíhlý čtyřicátník, podíval se na nově příchozí a strčil si do pusy dýmku: „Jmenuji se Samuel Hoss. Soukromý detektiv. Nejvyšší kancléř mě sem poslal, abych diskrétně vyřešil tu vraždu."

* * *

Qui-Gon a Obi-Wan se vrátili do baru Díra na Nar Shaddaa, kde na ně hned u vchodu zaútočil malý Rodian. Mistr Jedi ho rychle Sílou odhodil přes celý sál na zeď a spolu se svým padawanem zamířili k barovému pultu, kde jim návštěvníci okamžitě udělali místo.
„Divné, že ať přejdeme kamkoliv, vždycky je tam volno," usmál se Obi-Wan a lenivým zrakem přejel návštěvníky v baru. Místo těch hlučných a veselých návštěvníků z minula tady byla mnohem tišší a vážnější parta. U jednoho stolu seděli dva lidé a Trandoshan a hráli sabacc, u druhého byl jeden Devaronian, který vedl tlumený rozhovor se dvěma Grany. Třetí stůl byl obsazen Granem a Twi´lekem, úplně vzadu u stěny seděl nějaký muž a četl si a vedle Obi-Wana byl na barové stoličce Rodian, který si v klidu popíjel svůj drink.
„Á, zase zpátky? Co si dáte dnes?"
Obi-Wan odtrhl zrak od hostů a podíval se na servírku za barem, byla to tatáž, která je obsluhovala včera.
„Dnes bychom rádi informace," řekl Qui-Gon, „co víte o tom muži, co tu s námi včera posedával?"
Dívka pokrčila rameny: „Nic moc, občas sem přijde, dá si panáka a poklábosí s lidma, ale nic konkrétního o něm nevím."
„Takže asi nevíte, kde bydlí, co?" řekl zklamaně Qui-Gon.
„Nemám ponětí," řekla servírka, „ale proč se nezeptáte támhle toho?" ukázala směrem ke dveřím.
Oba Jediové se otočili a viděli, jak se k nim blíží Daystormův droid 8t88.
Qui-Gon se usmál: „Ahoj."
Droid si je změřil svým senzorickým pohledem: „Rád vás opět vidím, Jediové."
Mistr Jedi vstal a naznačil Obi-Wanovi, aby udělal totéž: „Potřebujeme mluvit s tvým pánem. Můžeš nás k němu zavést?"
„Už to není můj pán" řekl 8t88, jeho elektronický hlas zněl ostře, „Jestli chcete, můžete ho najít v ubikační jednotce 109 v bloku G. Já jsem to s ním včera konečně skoncoval. Moji noví spojenci mi za to dobře zaplatí a speciální příplatek dostanu, když se postarám i o vás dva."
Qui-Gon se zarazil, takhle by se droid rozhodně chovat neměl, spíš než jako droid se choval jako…jako člověk.
„Podívej," poplácal si na svůj světelný meč, „nejsi zrovna v pozici, abys mohl někomu vyhrožovat."
„Opravdu ne?" řekl droid a udělal malé gesto svou kovovou paží. Všichni hosté v baru byli okamžitě na nohou s tasenými blastery a mířili na Jedie, až na muže v rohu, který si dál četl.
Servírka vyjekla a zalezla pod bar.
„Chytili jste se do mé pasti," řekl s uspokojením ve svém hlasovém modulu 8t88, „teď si půjdu vyzvednout svou zaslouženou odměnu a nechám vás ve společnosti těchto milých pánu." Otočil se a odešel z baru.
Sotva přestalo být z chodby slyšet klapání jeho kovových nohou, předstoupil před Qui-Gona jeden z najatých žoldáků – Gran - a namířil mu blaster přímo do obličeje: „Whas du dyshova, wozshu dashtvi taha!"
Qui-Gon rychle aktivoval svůj meč a urazil s ním špičku Granova blasteru, ostatní žoldáci okamžitě zahájili palbu. Obi-Wan odrazil spršku střel a tři nejbližší nepřátele přesekl ve dví. Jeho mistr odrazil výboj z rázové pušky a usekl jejímu majiteli – Trandoshanovi – hlavu (Jo je to sice drastické, ale když v E1 podobným způsobem kosili droidy, nikomu to nevadilo. Pozn. autora). Za chvíli bylo po všem.
Qui-Gon zacvakl svůj meč a křikl na Obi-Wana: „Rychle, musíme dohnat toho droida a pořádně si s ním popovídat," přeskočil kus Twi´leka a zmizel ve dveřích.
Servírka pomalu vylezla z pod baru, rozhlédla se po lokále a pak se podívala na mladého Jedie: „Ochránci míru, jo?"
„Jak nejlépe to jde," pokrčil rameny Obi-Wan a hodil jí minci, „to máte za ten nepořádek co jsme tu udělali."
Rychle vyběhl za dveří za Qui-Gonem.
Muž, který si až doposud netečně čet, náhle zaklapl knihu a vytáhl vysílačku: „Ten droid v druhém úkolu selhal. Spusťte záložní plán."

* * *

8t88 stál ve výtahu, když viděl běžet Qui-Gona, zamával mu svou železnou rukou a zavřel dveře.
Mistr Jedi bušil do dveří a marně se snažil najít nějaký spínač, kterým by se dal výtah přivolat zpátky, když ho dostihl Obi-Wan: „Míří k nákladní rampě, tudy" štěkl na mladšího muže a zamířil ke schodišti.
Na rampu dorazili právě včas, aby viděli startovat malý civilní transportér. Qui-Gon tlumeně zaklel a rozhlédl se po nějakém alternativním dopravním prostředku. Napravo od nich byla skupinka jednomístných vznášedlových motorek – swoopů.
„Vezmeme si jednu z těhle," řekl k Obi-Wanovi.
„Ano, mistře," přikývl mladík a okamžitě naskočil na nejbližší a během vteřiny byl ve vzduchu.
Qui-Gon doběhl ke swoopu, u kterého stál jeden mladý muž, vlastně ještě chlapec: „Hele mladíku, potřebuji teď hned tvůj swoop," vytáhl z kapsy hrst kreditů, „na, tady máš pět stovek." Rychle naskočil a vyrazil za Obi-Wanem.
Chlapec se podíval na hromadu peněz ve své ruce a usmál se: „Malcome, někdo ti ukradl swoop!"

* * *

Qui-Gonovi trvalo několik minut, než se mu podařilo srovnat s Obi-Wanem rychlost tak, aby na něj mohl mluvit: „Jsou chvíle, kdy bych docela ocenil, kdyby ses do všeho nevrhal tak po hlavě!"
„Promiňte, mistře," omlouval se, „ale teď ho nesmíme nechat uniknout."
„A taky nenecháme, já ho budu pronásledovat, ale ty se musíš jít podívat k Daystormovi, pokud je stále naživu, musíš ho ochránit."
„Ale já…"
„Žádné ,ale´ , už jsem řekl, musíš jít."
„Ano, mistře," řekl Obi-Wan, slovo mistře zvlášť zdůraznil, jako by chtěl vyjádřit, že to dělá jen kvůli Qui-Gonově postavení. Asi se těšil na vzdušnou honičku. I když to asi ne, létání nesnášel. Otočil svůj „vypůjčený" swoop a zamířil k nejbližším budovám.
Qui-Gon letěl dál, už byl téměř na dosah ruky od transportéru a uvažoval, že na něj skočí a pokusí se dostat dovnitř, když se z lodi vysunuly dva záložní – zřejmě dodatečně nainstalované – motory. Během chvilky se zažehly a transportér zmizel mistrovi Jedi z dohledu. Honička skončila vlastně ještě dřív, než začala. Ten 8t88 byl mnohem chytřejší než je zdrávo.
Otočil se a zamířil za Obi-Wanem.

* * *

Obi-Wan zaparkoval „svůj" swoop v obytných čtvrtích, kde pak po svých našel blok G a následně i dveře 109, na které zaklepal.
Ze dveří se vysunulo takzvané „droidí oko", polointeligentní automatický strážce vchodů. Daystorm musel mít zřejmě velké příjmy, že si mohl dovolit takovou vymoženost.
„Kdo žádá audienci u pana Matta Daystorma?" ozval se elektronický hlas.
„Já, Obi-Wan Kenobi, jsem nový známý pana Daystorma a potřebuji s ním nutně projednat…"
„Obi-Wan Kenobi? Jeden ze dvou Jediů, se kterými se pan Daystorm včera setkal? Máte povolení vstoupit."
Oko se zase zasunulo a bylo slyšet tiché pípání v intervalech přesně po jedné vteřině.
Zatímco Obi-Wan čekal, až se dveře otevřou, prolétla mu hlavou zbloudilá myšlenka: …můžete ho navštívit v ubikační jednotce 109 v bloku G…Co ten droid sledoval tím, že jim řekl, kde můžou najít jeho bývalého pána? Nic užitečného by z toho neměl, pokud… …a speciální příplatek dostanu, když se postarám i o vás dva.
Se zábleskem pochopení Obi-Wan rychle odskočil ode dveří, těsně předtím, než explodovaly. Tlaková vlna ho shodila na zem a na zádech mu přistávaly kousky sutin. Sice mu zvonilo v uších, ale i tak měl pocit, že v dálce slyší hučení motoru swoopu.
Pomalu vstal, oprášil se a podíval se na otvor ve stěně, kde ještě před chvílí byly luxusní dveře: „Miluju tuhle práci."
„Problémy?" ozval se za ním Qui-Gonův hlas.
Obi-Wan se otočil, stál tam Qui-Gon a v dálce byl vidět jeho „vypůjčený" swoop.
„Jen malá past od našich přátel. Co ten robot?"
Qui-Gon vzdychl: „Buď je až moc chytrý nebo už začínám stárnout. …Teď se jdeme podívat po Daystormovi," vešel skrz otvor do místnosti, těsně následován Obi-Wanem.
„Pane Daystorme! Pane Daystorme, to jsem já Qui-Gon Jinn! Kde jste?"
Nikdo se neozýval.
Začali systematicky prohledávat jednu místnost po druhé, Qui-Gon zkusil ještě jednou zavolat, i když věděl, že je to marné.
„Tady, mistře!" zařval Obi-Wan z jiné místnosti.
Qui-Gon se rychle rozběhl za hlasem a našel svého žáka, klečícího u Daystormovi mrtvoly.
Tělo bylo už vychladlé a pobledlé. Na levém boku mělo půlkruhovou výseč, ale kolem nebyla skoro žádná krev.
„Tak takhle skončil slavný konstruktér," pronesl smutně Obi-Wan, „zajímalo by mě, jak ho ten droid mohl zradit."
Qui-Gon pokrčil rameny: „Nevím, možná se mu porouchal program, slyšel jsem, že když se droidům pravidelně nemaže paměť, tak vyvinou jistý typ osobnosti. U 8t88 to mělo zřejmě negativní účinek." Sáhl si za opasek a vytáhl vysílačku: „Kapitáne Jankinsi?"
„K službám," ozvala se okamžitá odpověď.
„Dokážete se zaměřit na můj signál?"
Ozvala se kladná odpověď.
„Tak nás sem okamžitě přejeďte vyzvednout, máme tu menší problém," zacvakl vysílačku a začal studovat mrtvolu.
„Co myslíte, že ho zabilo?" zeptal se Obi-Wan.
Qui-Gon přejel prsty po ráně: „Nejsem si jistý," podíval se na ně, „skoro žádná krev, jako by se rána okamžitě po útoku zatavila, ale to by musel být nějaký velice žhavý předmět."
„Mám z toho špatný pocit," přiznal se Obi-Wan.
Mistr Jedi vdychl a pomalu zrakem přelétl celou místnost. Náhle se zarazil, vrátil se pohledem o pár stupňů zpátky. U stěny ležela rozstřelená Daystormova astromechanická jednotka R2-S4.
„A podívejme," řekl Qui-Gon a přistoupil blíž, „zdá se, že naši přátelé nenechali nic náhodě," prohlédl schránku droida, zřejmě dostal jen jeden přímý zásah z blasteru, „Obi-Wane, myslíš, že bys ho dokázal spravit?"
Mladší muž pokrčil rameny: „Těžko říct, na techniku jsem nikdy moc nebyl, ale můžu se o to pokusit, víc už to zkazit zřejmě nemůžu."
Zvenčí k nim začalo doléhat hučení repulzních motorů.
„Dobrá, tak to půjdeme zkusit," řekl Qui-Gon.

* * *


„Já vám neporadím, já jsem na medicínu úplně levej," přiznal se Jankins Qui-Gonovi, když mířili na záď jejich lodi, do lékařského oddělení, kam přenesli Daystormovo tělo, „máme tam ale nejnovější typ lékařského droida, ten by vám mohl pomoci."
Došli na ošetřovnu, kde na lůžku ležela mrtvola. Vedle stál lékařský droid, na Qui-Gonův pokyn ho Jankins aktivoval.
„Prosím udejte důvod lékařské pohotovosti." Ohlásil se.
Qui-Gon ukázal na tělo: „Co mi o tom můžeš říct?"
Droid přejel tělo scannerem a otočil své kovové tělo čelem ke Qui-Gonovi: „Je mrtvý."
„To vím," ujistil ho mistr Jedi, „co myslíš, že ho zabilo?"
Droid začal zkoumat ránu na levém boku: „Velmi žhavý předmět. Sečná zbraň. Nelze určit její tvar z otisků v ráně. Vyhodnocuji ze všech zbraní s těmito parametry."
Qui-Gonovi se zdálo že si robot dává schválně načas, aby ho mohl napínat. „Tak?"
Droid ještě chvíli čekal: „Z osmdesáti sedmi a půl procenta…vražedná zbraň byla světelný meč, jaký používají rytíři řádu Jedi neboli Jediové. Skládá se z jednoho až tří přírodních krystalů, které…"
Tak je to tedy pravda. Pomyslel si Qui-Gon. Veškeré debaty zda to je či není fáma jsou nyní už zbytečné. Světelný meč nedokáže vyrobit jen tak kdejaký amatér, a i kdyby, určitě by s ním neuměl takhle obratně zacházet.
„…řez byl zřejmě veden směrem od shora dolů, o čem se můžeme přesvědčit, když…"
Zřejmě to budou nějací uctívači Sithu nadaní v Síle. Musejí se okamžitě spojit s Coruscantem a varovat senát a Radu Jediů.
„…Ten člověk je mrtvý více jak jeden den, protože…"
„To stačí! Zmlkni!" okřikl ho Qui-Gon tak nevraživě, že to i jeho samotného překvapilo, asi to bylo z nervozity. Jenže on měl pádný důvod být nervózní.
Odešel z ošetřovny a zamířil do odpočívárny, kde se Obi-Wan pokoušel opravit droida R2-S4.
„Jak ti to jde?"
„Už to bude," řekl Obi-Wan, zavřel malá dvířka na droidově trupu a zvedl ze země několik čipů a srolovaný kabel, „několik drobností mi tu sice přebývá, ale to je vždycky, když si člověk hraje na domácího kutila."
„Chápu," přikývl Qui-Gon, „zkus ho zapnout."
Obi-Wan stiskl knoflík na titanovém plášti a všechna světélka na droidově kopulovité hlavě se rázem rozsvítila. Droid se rozhlédl po místnosti a vydal úzkostlivý štěbetavý zvuk, pak se podíval na Jedie a zapípal ještě úzkostlivěji.
„Víš, že tvůj pán Matt je mrtvý?" přešel Qui-Gon rovnou k věci.
Droid cosi zapípal a naklonil své válcovité tělo dopředu a dozadu, což byla zřejmě jeho verze kývnutí.
„Co se stalo?"
Droid se podíval do temného kouta místnosti a aktivoval svůj holoprojektor. Rázem celou odpočívárnu ozářilo světle modré světlo.
Na hologramu byly čtyři postavy, tu nejblíže kameře Qui-Gon odhadl na Matta Daystorma, ty ostatní byli muži neurčitelného věku v černých hábitech.
Jeden z těch mužů promluvil: „Jsi překvapen, že tu jsme, Matte?"
Hologram Daystorma odpověděl: „To ani ne, předpokládal jsem, že mě sledujete od té doby, co jsem vám dal finální verzi nákresů mé superlodě. Tehdy jsem nevěděl jakou jsem udělal pitomost."
„My udělali pitomost, že jsme tě hned po tom nezabili, ale to dnes napravíme."
„Na mně už nezáleží. Jediové přišli a zastaví vás."
„Nezajímají mě tvá patetická proroctví, ale to že jsi svým vměšováním celou naší akci velmi ohrozil, tebe zlikvidujeme tady na místě a s pomocí tvého droida se zbavíme Jediů."
„Mou smrtí nic nevyřešíš!"
„To ne, ale vidět tvé tělo jak se rozkládá na podlaze, mi přinese neskonalý úsměv ve tváři."
Daystorm odněkud vytáhl blaster a vystřelil na svého protivníka, ten zase vytáhl světelný meč a střelu odrazil na zeď. Daystorm to zkusil podruhé, potřetí, počtvrté, neúspěšně.
Ten temný muž se začal smát, ale pak jeho hlas zvážněl: „Už konec téhle šarády." Jednou ranou přesekl Mattovu zbraň a druhou mu vysekl kus levého boku.
Matt Daystorm se bez hlesnutí zhroutil na zem a byl na místě mrtev. Jeho vrah zhasl meč a podíval se na své druhy: „Mnoo, je trochu po dvanácté hodině. Zajdeme si na oběd."
Jeden z jeho společníku se usmál: „Výborně, už mi vyhládlo. Ten Daystormův droid se o Jedie postará, za slušnou sumičku"
Začali odcházet, když se najednou jeden z těch mužů zarazil, otočil se přímo na kameru a střelil do ní.

Droid vypnul holoprojektor a cosi zatrylkoval. Qui-Gon stál jako omráčený a vůbec nevnímal okolí. Tak je to tedy pravda.
„Mám z toho velmi špatný pocit," přiznal se Obi-Wan.
Qui-Gon pomalu přikývl: „Já taky," podíval se svému padawanovi do očí, „musíme se spojit s Coruscantem a varovat Radu Jediů a kancléře Valoruma."
Do odpočívárny vběhl Jankins: „Nerad vás ruším, ale možná by vás zajímalo, že venku na platformě je někdo, kdo si velmi pozorně prohlíží naši loď."
Oba Jediové se rychle zvedli a šli se podívat.
Z okna v kokpitu viděli muže, stojícího asi dvacet metrů od lodi. Vypadal, že má v ruce nějaký přístroj a studuje s ním loď.
„Toho znám," řekl Obi-Wan, „seděl dnes ráno v baru, když se tam strhla ta bitka."
Qui-Gon přimhouřil oči a pak přikývl: „Máš pravdu," otočil se na Jankinse, „vy zůstaňte tady, zajistěte dveře a nikoho kromě nás nepouštějte dovnitř. Kdybychom se do dvou hodin nevrátili, tak odsud odleťte a informujte Radu Jediů, že hrozba je skutečná, taky jim ukažte tu nahrávku, co má v sobě ten droid. Je vám to jasné?"
„Nebojte se, vím co dělat," ujistil ho, „já jsem se tady narodil."
„Dobře," Qui-Gon se otočil na Obi-Wana, „jdeme."
Vyšli po rampě ven a spatřili mnohem důkladněji muže, který je sledoval. Byl průměrné výšky, měl černé vlasy, modré oči a krátké zastřižené vousy. Také byl celý v černém.
Qui-Gon z něj nic konkrétního necítil, ale podle jeho pohybů by se dalo soudit, že zpanikařil, jak je uviděl
„Pomalu se k němu připlížíme," řekl tiše Qui-Gon k Obi-Wanovi. Jakmile se k němu dostali na vzdálenost deseti metrů, muž se rychle otočil a dal se na útěk.
„Za ním," vykřikl Qui-Gon a rozběhl se.
Pronásledovali ho přes několik úrovní, skrz bludiště chodeb a lávek, až doběhli k budově označené jako Sklady a dílny. Vchod střežil jeden obrovský Devaronian a jakmile je uviděl, zvedl ruku: „Žádní Jediové!"
Qui-Gon ani nezpomalil, jen se usmál a řekl: „My nejsme Jediové, asi jste se spletl."
Proběhli kolem něj dovnitř a Qui-Gon ještě z dálky slyšel jak za nimi volá: „Vy nejste Jediové, asi jsem se spletl!"
„Tamhle je," řekl Obi-Wan a ukázal na jejich kořist, jak zabíhá do jedné z místností. „Tyhle sklady mají jen jeden východ, je v pasti," usmíval se Obi-Wan, když vcházeli dovnitř.
Jako v každém správném skladišti, i v tomhle byly hromady nerovnoměrně naházených beden, seřazených do uliček. U jedné takové hromady se krčil jejich muž.
Qui-Gon aktivoval svůj meč a začal se k němu přibližovat, Obi-Wan ho následoval.
„Tak tady se schovává ta naše krysa," ušklíbl se Obi-Wan.
Muž pomalu zvedl ruce nad hlavu, třásl se a vypadal, jako by každou chvíli měl omdlít: „Já...já nic neudělal."
„Kdo jsi?" zeptal se rázně Qui-Gon.
„Já... já... já jsem jen poslíček," koktal muž, „přísahám, sledování vaší lodi byl můj první úkol."
„Moc dojemné, já se snad rozbrečím," usmál se Obi-Wan, „a co jsi dělal dnes ráno v baru Díra?"
Muž polkl: „Oni...oni mi řekli, ať..ať vás proklepnu."
„Kdo ti to řekl?" zeptal se Qui-Gon, stále se k němu pomalu přibližovali.
Jejich protivník o krok ustoupil, ale dál už neměl kam: „No....oni."
„Kdo??" zeptal se mistr Jedi znova. Přiblížili se k němu ještě o krok, dva.
A místnost proťal jasně modrý záblesk a oba Jediové se zhroutili k zemi jako Tatooinská písečná stavba při bouři.
Muž dal ruce dolů a hlasitě se rozesmál: „A kdo je ta krysa teď?"
Zpoza beden se vynořili další čtyři černě odění muži a jedna žena.
„Vezmeme je na loď, budou se nám velmi hodit," znovu se zasmál, „jsem si jist, že pro naše krysy najdeme na našem plavidle příhodné umístění."

* * *

Caplan si vyndal z pusy doutník a začal si mnout spánek: „Něco mi na tom případu stále uniká, něco jsme přehlédli," ukázal na koberec před postelí v senátorově pokoji, „to tělo jste tedy našli tady."
„Ano, tady," řekla už asi posté Dasha a v duchu proklela svého nového mistra, že ji tu nechal s těmi cvoky, co si říkali vyšetřovatelé, a sám spolu se senátorovým zástupcem Tschelem pokračuje ve vyjednávání. Alen by jí to nikdy neudělala...ne na to teď nebude myslet.
Hoss vylezl z pod postele s lupou a zavrtěl hlavou: „Nic, tady se stoprocentně nikdo neschovával."
Caplan si strčil doutník zpátky do pusy: „Někde jsme museli udělat chybu..."
„O, no no," řekl Pirot, který si na stole v rohu místnosti skládal domeček ze sabaccových karet „Pirot nedělá chyby."
„Tak co se tu podle vás stalo?" zeptala se ho.
Malý mužíček se usmál a poklepal si na čelo: „No tak O-Garo, zkuste také použít své šedé buňky."
Ještě jednou mi řekneš, abych použila šedé buňky, tak já vytáhnu fialovej meč a ty budeš mít černou hlavu! Pomyslela si Dasha, ale její disciplína jí zabránila říct to nahlas.
„Ani oknem se sem nikdo nedostal," řekl Hoss a zapálil si dýmku, „nejsou tu žádné stopy, že by tu byl v době vraždy někdo jiný kromě senátora, ale sám se asi nezabil. A jak naši Jediští přátelé správně zjistili: V době smrti s někým mluvil. Co si o tom myslíte?"
„Někdo ho nějak zabil na dálku," řekla Dasha.
Hoss luskl prsty a ukázal na ni: „Skvělá dedukce, O-Garo!" přehodil si dýmku z jednoho koutku úst do druhého, „teď už jen zbývá zjistit, jak se to našemu záhadnému vrahovi podařilo."
„Promiňte mi můj dotaz," řekl rozpačitě Caplan a otočil se na Dashu, „ale chudák pan senátor vypadal, jako by ho někdo uškrtil, že? Ale na jeho těle nebyly žádné otisky, nebo stopy po zápase. No a já jsem si vzpomněl, že mi někdo kdysi říkal, že Jediové jsou schopni někoho zaškrtit na dálku. Pouhou myšlenkou," ukázal na holoprojektor, „ale prý musí na svou oběť při tom vidět."
Dasha vzdychla: „Ano, říkáme tomu Grip, neboli Škrcení Sílou, ale Jedi se k tomu většinou nesnižuje, a když už, tak jde o nutnou obranu."
Pirot si promnul bradu: „Takže senátora O´Rayleyho zabil nějaký temný Jedi, nebo možná Lord ze Sithu."
„Nerada kazím vaše nadšení, Pirote, ale Řád Sith už tisíc let neexistuje. A v současné době nemám ponětí o žádném padlém Jedii, který by to mohl udělat," vzdychla, „o toho posledního jsem se postarala skoro před rokem."
„To, že žádný není ve vaší paměti, neznamená, že žádný není," řekl Hoss.
„Ano, musíte se naučit věřit Pirotovi," řekl malý detektiv.
Dasha zaskřípala zuby. Jak ti mi lezou krkem... Mile se na ně usmála: „Nedali byste si něco k jídlu?"
„Ó, velmi rád, slečno O-Garo!" řekl nadšeně Pirot.
Dasha se usmála a vytáhla svou vysílačku: „Haló? Kuchyni prosím. Zbyly vám nějaké zbytky od večeře? Ano? Přineste nám sem prosím vás krokety. Děkuji."

* * *

Ash Koor sledoval, jak spolu se senátorem O´Rayleym umírá i naděje, že by se Aquimos připojil k Republice.
„Ne," řekl nejvyšší představitel Aquimosu Sobatah, a aby svá slova zdůraznil, zavrtěl hlavou, „některé požadavky vaší Republiky jsou pro můj lid nepřijatelné."
Po Ashově levici seděl zástupce senátora O´Rayleyho, Tschel. Byl to mladý diplomat, který byl na tuto misi přizván, aby se učil senátorovým postupům. Teď musel převzít funkci vrchního vyjednavače: „A můžete jmenovat některé konkrétní? Vždyť vy sami jste prosili o připojení k Republice!"
„Před tím jsme nevěděli, co všechno to obnáší!" namítl Sobatah, „nepřijatelný je například zákon, že na půdě Senátu se musí mluvit Basicem. Já a zřejmě i většina Aquimoňanů, se kterými jste se tu setkali Basic umí, ale nikdy by ho nepřijali za svou mateřštinu! Basic je řeč lidí a ti nemají právo ho vnucovat ostatním rasám!"
„Vaše informace nejsou přesné," namítal Tschel a Ash cítil, jak se na něm začíná hromadit pot, „Basic je možná podobný řeči, kterou lidé používali před založením Republiky, ale jinak je to samostatná řeč, vytvořená k tomu, aby usnadnila komunikaci mezi jednotlivými rasami."
„A proč k tomu nepoužíváte ty své protokolární droidy? Viděl jsem je, když jste přistáli."
Tschel vzdychl: „Ty droidy používáme při prvních kontaktech s jinými kulturami, a také proto, že některé rasy, jako třeba Gamorreani nebo Wookieeové Basicu sice rozumí, ale jejich hlasivky ho nedokáží napodobit."
Ash věděl, že Aquimoňané často, zničehonic mění své postoje, ale nenapadlo ho, že to uvidí na vlastní oči. Cítil, jak jeho společník ztrácí půdu pod nohama. Musí se pokusit opět změnit jejich názor: „Ki tasa mu luch vo Basic. Roth mash echien sop macho, da ithow othavan soto droid, (Nemusíte mluvit Basicem. Jestli chcete, můžete na půdě senátu mluvit svou mateřštinou a droidi za vás budou překládat)"
Oba muži se na něj otočili: „Vy umíte naši řeč, mistře Koore?" zeptal se ho nevěřícně Sobatah.
„Něco málo jsem se naučil, když jsem se připravoval na tuto misi," řekl upřímně Ash, „já nejsem člověk a Basic uznávám, ale pokud vám nevyhovuje, můžete mluvit v senátu klidně svým jazykem."
Zdálo se, že to Sobatah zvažuje: „Hmmm, v tom případě...nevím, možná bychom se přece jen mohli dohodnout..."
Zapípal mu holoprojektor, když ho zapnul, na obrazovce se objevil Aquimoňan s nervózním výrazem v tváři: „Promiňte, že vás ruším excelence, ale jedno z našich policejních vznášedel bylo zničeno, když hlídkovalo na Howkotskými pahorky. Od toho místa směřuje rychle neznámá loď!"
„Ukažte mi to!" vykřikl Sobatah a poté spolu s ostatními sledoval loď s dlouhým nosem, jak rychle míří na orbit: „Ta loď nepochází od nás!" řekl ke svým hostům.
„Ani od nás!" řekl Tschel a vytáhl vysílačku, „Tady místosenátor Tschel, volám loď Mauren. Kapitáne Pelarde, z planety se rychle blíží neidentifikovaná loď, za žádnou cenu ji nesmíte dovolit překročit rychlost světla! Opakuji za žádnou cenu ji nesmíte nechat uniknout!" Vypnul vysílačku a napjatě sledoval co se děje na obrazovce.
Loď opustila atmosféru a zamířila do hlubokého vesmíru, proti ní se pustili tři stíhačky Z-95 Headhunter: „Neidentifikovaná lodi," ozval se jeden z pilotů, „máme vás na obrazovce! Vypněte motory nebo zahájíme palbu!"
Sotva to dořekl, nepřátelská loď na něj vypálila řízenou střelu. Stíhač se ve vteřině vypařil.
„Úhybný manévr!" vykřikl další pilot, těsně před tím, než ho také sežehla raketa.
Třetí letoun už byl příliš blízko, aby ho mohli zasáhnou, stočil stíhač prudce doprava ve snaze dostat se za svého protivníka, ale nepřátelská loď jeho manévr dokonale kopírovala a pověsila se za něj, vteřinu na to promluvila její laserová děla.
„Sakra!" křičel pilot, když mu kolem kokpitu začali létat záblesky energie, „nemůžu ho setřá..." Třetí stíhač také explodoval.
Neidentifikovaná loď nabrala svůj původní kurs a krátce nato skočila do hyperprostoru.

V konferenční místnosti nastalo ticho. Sobatah vypnul holoprojektor a podíval se na Tschela: „Myslím, že veškeré vyjednávání o vstupu do Republiky je u konce, prosím odejděte."
„Cože?!" vyskočil Tschel. „To, co se stalo, nebyla naše práce, pokoušeli jsme se tu loď zastavit a tři naši lidé při tom zahynuli! A je jisté, že ten, kdo tu loď pilotoval, je zodpovědný za smrt senátora O´Rayleyho! Nemůžete jen tak..." Ash ho gestem umlčel.
„Prosím, odejděte v míru," naléhal Sobatah, „můj národ ještě není připraven se přidat k Republice, chceme si zachovat samostatnost."
Ash přikývl, než stihl Tschel odpovědět: „Ctíme váš názor a odejdeme v míru. Pokud byste si to někdy v budoucnu rozmysleli, víte, kde nás najdete." Chytil Tschela za loket a společně odešli z místnosti.
Na chodbě se k němu naklonil: „Vůbec je nechápu, vy ano, mistře Koore?"
Ash zavrtěl hlavou: „Ne, ale jak jsem řekl, musíme ctít jejich názor. Najděte všechny členy delegace a řekněte jim, že ještě dnes odlétáme."

* * *

Černě oděný muž si se zájmem prohlížen světelný meč jednoho ze svých zajatců, Jedie: „Úžasné. Tak elegantní. Nejdokonalejší a nejmocnější zbraň, jaká kdy mohla být vyrobena."
Jeho společník si prohlížel zbraň druhého zajatce: „Vypadá mnohem lépe, než ten, který má Darth Orc."
„Všichni členové posádky na svá místa. Za patnáct minut vstoupíme do hyperprostoru, všichni se do té doby budou hlásit na svých stanovištích," ozýval se z intercomu něčí hlas."
Strážný se podíval na omráčené a spoutané Jedie: „Necháme je tady. Brzy se pro ně vrátíme. Až se stanou jedněmi z nás, pomohou dosáhnout konečného vítězství..."
„...a vítězství je život!" dokončil jeho společník a oba odešli z místnosti.
Minuty plynuly a jeden z Jediů se pomalu probral: „Obi-Wane. Obi-Wane!" s námahou se posadil a mírně do svého padawana kopl, „Obi-Wane!!"
Obi-Wan začal něco mumlat: „Umm, no, co je?....oooch moje hlava," pomalu otevřel oči a několikrát zamrkal, „co se stalo?"
„Asi před nás nastražili šokovou minu," řekl Qui-Gon, „teď se odtud musíme nějak dostat. Zkus se ke mně posadit zády."
Obi-Wan se otočil, se svázanýma rukama a nohama to šlo poměrně těžko: „A co teď?"
„Sáhni mi do kapsy."
Mladší muž ho poslechl: „A co hledám?"
„Mám tam zapalovač, který mi dala na rozloučenou Alen Faria, tenkrát na Desperu. Svázali nás jen obyčejnými provazy. Zkus je přepálit."
„Bezva," řekl nadšeně Obi-Wan a pustil se do práce. Chvíli bylo ticho a Qui-Gon cítil jak v jeho padawanovi stoupá nervozita, „mistře, nebudete tomu věřit..."
„Co??"
„Ten zapalovač neškrtá."
„COŽE! To není možné, zapálil jsem ho jenom jednou, když mi ho dala, abych zkusil jestli funguje."
„V každém případě, teď nefunguje."
„Ona mi dá zapalovač na důkaz přátelství a on nefunguje! To byla hrozná ženská...ať odpočívá v pokoji."
„A co tedy uděláme?" zeptal se Obi-Wan.
Qui-Gon zaťal zuby: „Zkusím ten těžší způsob." Ozvalo se tiché duté prasknutí a mistr Jedi tiše zaúpěl v agónii, pak si z rukou stáhl provazy."
Obi-Wan otočil hlavu: „Jak jste to udělal?"
„Když jsem byl ještě dítě, vykloubil jsem si palec, od té doby to jde snadno," rozvázal si nohy a pak se přesunul ke svému příteli.
„A nebolí vás to?"
Qui-Gon rozvázal Obi-Wanovi ruce: „Bolí, ale ne tolik, jako když si ho dávám zpátky," chytil se za prst levé ruky a narovnal ho do správné pozice, „Auuuu, no, už je to dobré."
Obi-Wan se zbavil pout na svých nohách a vstal: „Máte představu, kde to jsme?"
Jeho mentor se rozhlédl: „Řekl bych, že jsme na lodi těch Sithských pohůnků. Paluba H, sklady a dílny, o dvě chodby dál je počítačový terminál a o patro výš by měli být výsadkové moduly."
Obi-Wan se zasmál: „Vy jste ty plány studoval nějak podrobně."
„A asi nám to zachrání život!" usmál se Qui-Gon.
Do skladu vtrhli čtyři muži, dva z nich měli u pasu jejich světelné meče a všichni měli blastery.
„Dobrý pokus Jediové, ale k ničemu," řekl ten, který měl u pasu Qui-Gonův meč, „mysleli jste, že překonáte vojska Sithu?"
Mistr Jedi se rozesmál: „Vy hlupáku, myslíte si, že když v sobě máte kus kamene, který vám dává moc Síly, že jste Sith?"
Muž mu namířil blaster na oči: „Neurážej řád Sithu, ty Jediská spodino!"
Qui-Gon si ho k sobě pomocí Síly přitáhl, sebral mu svůj meč a zase ho odstrčil zpátky na jeho druhy: „Už dost!"
„Má meč!" vykřikl jeden z mužů těsně před tím, než ho Qui-Gon usmrtil, stejný osud potkal i další dva. Čtvrtý muž vytáhl Obi-Wanův meč, ale držel tu zbraň poprvé v životě a zkušenému mistrovi se nemohl vyrovnat, takže se brzy připojil ke svým druhům.
Qui-Gon podal Obi-Wanovi jeho meč: „A teď rychle odtud!"

* * *

Jankins nervózně bubnoval prsty o řídicí panel. Podíval se na chronometr. Hodina padesát minut. Jak mu nařídil mistr Jinn, do dvou hodin má odletět, netřeba říkat, že se mu vůbec nechtělo je tu nechat, tedy za předpokladu, že ještě žijí.
Z úvah ho vyrušilo vyděšené trylkování droida R2-S4.
„Co je?"
Droid dojel k řídícímu panelu a zapnul radar. Na obrazovce v okolní dopravně vynikala velká loď ve tvaru válce. Ta loď připadala Jankinsovi povědomá...
Náhle se zarazil a podíval se na nákresy Daystormovy lodi na pultu, pak zpátky na obrazovku a na nákresy, a na obrazovky a na nákresy...
„Z toho mám velmi špatný pocit."

* * *

K počítačovému terminálu došli bez úhony a Qui-Gonovi se začalo zdát, že je to až příliš snadné.
„Na téhle lodi musí být alespoň tisíc lidí," uvažoval Obi-Wan, „myslíte, mistře, že všichni mají schopnost ovládat Sílu?"
„Asi ano," řekl Qui-Gon, „ale ty schopnosti jim byly dány, neučili se je a nikdy nepřekonají náš trénink a disciplínu!"
„Poplach! Vězni utekli ze střežené zóny a míří k počítačovému terminálu!" ozval se z intercomu klidný hlas, „všechna posádka z té oblasti, ať se okamžitě vydá je zastavit. Pamatujte: Oddanost vede k vítězství a vítězství je život!"
„Pozor!" vykřikl Qui-Gon a zažehl svůj meč, Obi-Wan se k němu postavil zády a udělal totéž.
Z obou konců chodby se na ně vyvalil alespoň tucet černě oděných mužů a žen, všichni měli blastery.
„Vzdejte se nebo zem...." víc už sithský následník nestihl, protože ho Obi-Wan přepůlil.
Nepřátel bylo hodně, ale jak mistr Jedi řekl: v některých ohledech se jim nemůžou rovnat.
„Tak," řekl Qui-Gon, když snížil na úroveň nerfské půlky posledního z nich, „to bychom měli, teď se podíváme, kde mají ten svůj chrám." Šel k počítačovému terminálu a za Obi-Wanovy asistence začal prohledávat soubory.
Náhle se otevřely dveře z chodby a vešel holohlavý muž v černém hábitu se světelným mečem u pasu. Qui-Gon ho hned poznal, byl to ten, který zabil Daystorma.
„Já to vyřídím, Obi-Wane," řekl svému padawanovi, „rozumíš počítačům lépe než já, zkus najít ten chrám."
„Ano, mistře," řekl Obi-Wan, evidentně nebyl moc nadšen, že by se měl jeho mistr utkat s tím parchantem, ale poslechl rozkaz.
Starší muž popošel dopředu před svého protivníka. Ten se zazubil a vytáhl svůj meč: „V pekle řekni, že tě posílám já, Jedii, dostaneš množstevní slevu!"
Oba muži aktivovali meče a pustili se do sebe.
Ten temný muž byl dobrý, ale Qui-Gon byl mistr Jedi a jeden z nejlepších šermířů řádu, jeho bývalý učitel, mistr Dooku, o něm řekl, že byl jeho nejtalentovanější student.
Rychle zablokoval útok svého sithského nepřítele a odrazil jeho meč zpět tak, že ztratil rovnováhu.
„Příště nezačínej, co nedokončíš," usmál se, „dost poučování, teď dokončím já tebe!" řekl a jedním rychlým pohybem prorazil jeho obranu a usekl mu hlavu. „Pozdravuj Exara Kuna, blbečku!"
„Mám to!" řekl nadšeně Obi-Wan, „prostorový čtverec J-25!"
„Výborně, mladý padawane, teď se musíme dostat z těhle necek."

* * *

Jankins se pomalu přibližoval k té velké lodi, když se od ní oddělil malý modul a zamířil k němu: „Tady Qui-Gon Jinn, volám transportní loď Challenge. Kapitáne Jankinsi, jste to vy?"
Jankins rychle zmáčkl tlačítko na intercomu: „Tady Jankins, ani nevíte, jak rád vás zas slyším! Spojte se s mou lodí a já vás vezmu na palubu."
„Řekl jsem vám, že máte do dvou hodin zmizet."
„Vy jste ale nevděčník. Jsou to dvě hodiny a čtyři minuty, tak na co si stěžujete? Rychle se spojte, ať můžeme vypadnout!"

* * *

„Jsem rád, že jste naživu," radoval se Jankins, když se k němu Jediové připojili v kokpitu.
Loď se mírně otřásla.
„Radujte se, až se dostaneme přes tu loď," řekl Obi-Wan a posadil se do křesla kopilota.
„Ta loď má gravitační projektory, nedostaneme se do hyperprostoru," připomněl mu Qui-Gon.
Jankins se podíval na malého droida: „R2, víš, co máš dělat?"
Droid zatrylkoval, že ano a něco začal kutit s panelem v zadní části kokpitu.
„Co dělá?" zeptal se Qui-Gon.
„Zatímco jste byli pryč, ten droid trochu upravil drtič odpadků, zvýšil tlak vzduchu ve výpustním otvoru a udělal z něj velkorážní dělo!"
Obi-Wan vyvalil oči: „Vy tu věc chcete sestřelit starými energetickými články a papírky od svačiny?!"
Pilot se usmál: „A uprostřed je překvapení, kapsle s Tibannským plynem! Máme ale jen jeden pokus!" otočil se na droida: „R2, jsi připraven?"
R2-S4 zapípal jasně: Ano.
„Pal!"
Z lodi vystřelila velká kovová koule a zasáhla obrovský kolos před nimi. Kolem místa zásahu to začalo jiskřit, světla v těch místech zhasla a plavidlo se začalo neovladatelně otáčet.
„Přímý zásah!!" radoval se Obi-Wan.
Jankins se podíval na monitor: „Gravitační pole zmizelo!"
„Tak rychle pryč z tohohle doupěte všech ničemů a pobudů."
Kapitán Qui-Gona pokáral pohledem: „Pozor na pusu, mistře Jedi! Já se tu narodil."
„Omlouvám se, prosím, vyveďte nás odtud, než se vzpamatují!"
„Dobrá, ale nemáme dost paliva pro let až na Coruscant! Musíme ho někde po cestě doplnit."
„Jak chcete, hlavně aby to bylo daleko odtud."
Jankins nastavil kurs: „Tak co třeba Sluis Van, to by šlo," zatáhl za páku hypermotorů a všechny hvězdy se rázem změnily v čárky a potom v jasné modrobílé paprsky, „Jupííííí!"

* * *


Nastal čas odchodu, Aquimoňané se odmítli k Republice připojit a když se Dasha ptala Ashe na detaily, dostala z něj pouze to, že mají právo na svůj názor.
Celá delegace se tedy přesunula zpátky na palubu lodi Mauren. Zanechavši za sebou jednoho mrtvého senátora a tři piloty.
„Mám z toho nějaký špatný pocit," přiznala se Dasha svému mistrovi, když stoupali výtahem na můstek.
Ash zvedl obočí: „Já nic necítím."
„Věřte mi, něco visí ve vzduchu."
„Musíš zklidnit svou mysl, Dasho. Mise je u konce, vrátíme se na Coruscant a budeme mít chvilku klid. Chci požádat mistra Windu, aby nám dal pár týdnů volna. Potřebuješ se trochu vzpamatovat."
„Když myslíte."
Dveře se otevřely a oba vešli na můstek.
Kapitán Pelard byl postarší vysoký muž, vypadal, že má jen jeden dlouhý vlas, který si omotal kolem hlavy. Krátce jim kývnul na pozdrav: „Chystáme se spojit s Coruscantem. Chcete jim říct něco speciálního, mistře Koore?"
Ash se usmál: „Řekněte jim, že je pozdravuju."
„Jak chcete," zapnul komunikační kanál, „tady kapitán Pelard z Dreadnoughtu Mauren. Volám Coruscant. Potvrďte."
„Slyšíme vás, Mauren," ozvalo se z intercomu, „můžete mluvit."
„Mise byla neúspěšná. Aquimoňané se odmítli připojit k republice. A vrah senátora O´Rayleyho zřejmě unikl. Při pokusu o jeho zadržení jsme bohužel přišli o tři stíhačky i s piloty."
„To jsou špatné zprávy, Mauren. Je to velký neúspěch pro Republiku."
„Celou delegaci jsme naložili zpátky a teď se vracíme," pokračoval Pelard.
„Nevracejte se. Zaznamenali jsme volání o pomoc ze systému, ani ne půl parseku od vás," řekl hlas z intercomu, „Je z konvoje, který vezl suroviny z hornické kolonie na Arthus prime na Coruscant. Říkají, že byli vytaženi z hyperprostoru neznámým plavidlem. Nouzový signál se pak přerušil. Mohli by to být vesmírní piráti. Musíte to prověřit."
Pelard zvedl obočí: „Na to nejsme připraveni, jsme na diplomatické misi..."
„Jste bojová loď? Jste. Máte na palubě stíhací letky? Máte," zasmál se muž z intercomu, pak zvážněl „Nemáme jinou možnost. Jste jediní v dosahu."
Kapitán Pelard vzdychl: „To bývá většinou špatné. Dobrá Coruscante, hned tam vyrážíme. Odvysílejte nám přesné souřadnice."
„Potvrzuji, Mauren. Ať vás provází Síla."
„Díky," počkal, až se souřadnice natáhnou do palubního počítače, pak přerušil spojení a otočil se na Jedie: „Budeme tam tak za dvě hodiny. Trochu si odpočiňte."

* * *

Ony dvě hodiny strávila Dasha se svým mistrem v kajutě, kde meditovali ( Ne tohle, vy čuňata, prostě seděli a soustředili se na Sílu. Pozn. autora.), ale ona se vůbec nemohla soustředit. Měla z to ho všeho velmi špatný pocit.
„Všichni členové posádky se připraví na opuštění hyperprostoru!"
Cítila, jak se Ash Koor probírá z meditace a protahuje ztuhlé kosti.
„A jsme na místě, zajímalo by mě...."
Loď opustila hyperprostor a téměř ihned potom začaly ječet sirény.
„Všichni muži na svá místa! Rytíři Jedi ať se okamžitě dostaví na můstek, opakuji, rytíři Jedi ať se okamžitě dostaví na můstek!"
Ash rychle vstal a vystřelil na chodbu s Dashou v těsném závěsu.
Po chvíli dorazili na můstek.
„Co se děje, kapitáne?" zeptal se Ash Pelarda.
„Dorazili jsme podle plánu a našli jsme kusy lodí roztroušené po celém systému, zřejmě to jsou zbytky z konvoje," vysvětloval Pelard, „na kraji systému je neznámá loď."
„Kapitáne," vykřikl taktický důstojník, „ta loď si nás zřejmě všimla a míří k nám!"
„Štíty na maximum, posádka turbolaserových baterií ať se připraví, ale nestřílejte, dokud oni nezačnou."
Komunikační důstojník se podíval na Dashu, vypadal zmateně: „Volají vás."
„Cože?"
„Jste Dasha O´Gara ne? Ta zpráva je určena vám."
Dasha se podívala na Ashe: „Ani většina posádky neví, jak se jmenuji. Dokonce v oficiální zprávě bylo napsáno: Ash Koor a jeho padawan."
Ash se otočil na důstojníka: „Dejte to na obrazovku."
Přesunuli se k velké obrazovce v rohu místnosti, na které byl symbol odmlky. Po chvíli obraz naskočil. Byl tam vidět můstek cizí lodi, na něm stála postava v černé tunice s temným výrazem ve tváři. Ale Dasha tu tvář vídala příliš dlouho, aby ji nepoznala.
„Mistře! Alen!"
„Jsem Darth Fara ze Sithu," promluvila Alen, nebo alespoň žena, která jako Alen vypadala. Ne byla to ona, Dasha to vycítila, „Dasho O´Garo, necháš vypnout štíty a připravíš se k přesunu na naše plavidlo," letmo pohlédla na Ashe, „a ten druhý Jedi taky. Pokud odmítnete spolupracovat, zničíme vaši loď."
„Mistře Alen, já tomu nerozumím, co to má znamenat, viděla jsem tvoje...vaše...tvoje tělo, co se děje," cítila, jak jí do očí vstupují slzy, „co se to s tebou stalo?"
„Vysvětlování je zbytečné, až budeš jednou z nás, tak to pochopíš," přistoupila blíž ke kameře, „tohle je poslední varování, deaktivujte štíty, nebo vás budeme muset zničit!"
„Co máme dělat?" zeptal se vytřeštěně Pelard.
Dasha i všichni ostatní na můstku se podívali na Ashe, ten se však díval na ni. On to pochopil.
Polkla. Alen Faria, její mistryně, přítelkyně, žena, kterou měla jako svou matku, nebyla mrtvá! Ne, bylo to ještě horší, ona stála proti ní! Když před měsícem Dasha uvěřila, že je mrtvá, byla by udělala cokoliv, aby zase žila, ovšem takhle to neplánovala.
Nadešel čas se rozhodnout, první důležité rozhodnutí v jejím životě. Ash na ni nespěchal, mlčel a pozoroval ji.
Nadechla se: „Kapitáne Pelarde."
„Ano?" Začínal být nervózní.
„Palte!"

<<< Předchozí Seznam příběhů Další >>>