Ztracené světlo
2.část

Autor: Cassia
Překlad: Yanna

Disclaimer: Všechny známé známé postavy jsou výhradně vlastnictvím George Lucase. Ostatní postavy jsou moje. Nemám oficiální povolení používat tyto postavy, ale neberu za to žádné peníze, takže všechno je OK.


Když se Obi-Wan probudil, první věcí, kterou si uvědomil, byla bolest ve tváři. Potom tu byla bolest v rukou a také ztuhlost v celém těle. Učedník se snažil dívat se na to z té lepší stránky, alespoň to znamenalo, že není mrtvý. Ale kde to byl? Ležel zády na tvrdém a nerovném povrchu, ale v místnosti byla černočerná tma a on nic neviděl. Někde poblíž ucítil povědomou Qui-Gonovu přítomnost a hned mu bylo o něco lépe. Jestliže byli spolu, pak to nemohlo být tak zlé.
Qui-Gon se přisunul ke svému Padawanovi, když z chlapce vycítil narůstající bolest, což mu prozradilo, že je Obi-Wan vzhůru.
"Mistře?" zeptal se Obi-Wan omámeně a rozhodl se, že se ještě nebude pokoušet se zvedat.
"Jsem tady, Obi-Wane," uklidňoval ho Qui-Gonův mírný hlas. Obi-Wan slyšel zašustění Mistrova pláště, když si Qui-Gon sedal vedle něj.
Obi-Wan zamrkal, snaže se přimět své bolavé oči přizpůsobit se temnotě, ale nepomohlo to, stále Qui-Gona neviděl. "Kde to jsme?" chtěl vědět Obi-Wan. "Kde to jsme, Mistře?" Proč je tady taková tma?
"Obávám se, že jsme v drojanské vězeňské cele," odpověděl mu Qui-Gon. Obi-Wan musel obdivovat Mistrovo sebeovládání. V hlase staršího Jedie nebylo téměř stopy po emocích a stejně tak mohl Obi-Wanovi sdělovat, že byli pozváni na čaj... když na to přijde, bylo to skoro stejně tak zlé... Obi-Wanovy navzdory jeho stavu zacukaly koutky. Bohužel i tento pohyb obličejových svalů mu způsobil ostrou bolest.
Obi-Wan si položil ruku na tvář a jemně se dotýkal bolavých popálenin. Nevypadalo to tak zle, jen ta bolest a polovinu z ní byla pravděpodobně reakcí jak na chemické tak na normální popálení. "Co se stalo?"
"Výzkumná stanice se zřítila," řekl tiše Qui-Gon. "Zůstali jsme uvězněni pod troskami, ale jako zázrakem jsme to přežili. Drojanské jednotky uhasily požár, aby se nerozšířil na další budovy. Když se prodírali troskami, vytáhli nás ven. Byl jsi v bezvědomí a já jsem... nebyl ve stavu, abych jim dokázal vzdorovat, tak nás odvlekli sem," vysvětlil unaveně Qui-Gon.
Ne, uvědomil si šokovaně Obi-Wan, nebyla to jen únava, co slyšel v hlase svého učitele, byla to bolest. Qui-Gon měl bolesti a Obi-Wan si to ani neuvědomil. Vyčinil si za to, že je tak nevšímavý a ponořený do svého vlastního utrpení.
"Nebyl jsem ve stavu, abych jim dokázal vzdorovat..." Qui-Gon musel být zraněný, ale jak vážně? Obi-Wan si přál, aby svého Mistra viděl, k čertu s tou příšernou tmou! To mají Drojané vždycky ve vězení takovou tmu? Možná to mělo vězně odradit od útěku nebo dovést k šílenství.
Obi-Wan vyslal své myšlenky k Síle a snažil se Qui-Gona vyšetřit. "Mistře, vy jste zraněný!" řekl zděšeně, když se k němu myšlenky vrátily. Nedokázal to říct přesně, ale ať už bylo zranění jakékoliv, bylo vážné.
Qui-Gonovi se překvapením zúžily oči. Obi-Wan si toho všiml až teď? Pohlédl na dvojitý závěs, který fixoval obě jeho zlomené paže k hrudníku. To, že byl zraněný by bylo zřejmé každému, kdo měl oči...
Přeběhl mu mráz po zádech a žaludek se mu nekontrolovaně stáhl. Obi-Wan se na něho nedíval. Nedíval se na nic. Jak tam ležel na tvrdém lůžku, chlapcovy modré oči bezcílně bloudily, ale na nic se nezaměřovaly.
Qui-Gon zamával rukou před učedníkovým obličejem ani ne tři palce daleko. Žádná reakce. Nezdálo se, že by si toho Obi-Wan vůbec všiml. Qui-Gon spočinul pohledem na popáleninách v chlapcově obličeji, zvláště na té velké, která se táhla přes Obi-Wanovy lícní kosti, kořen nosu a... přímo přes Padawanovy oči. Svíravý pocit v Qui-Gonově žaludku zesílil.
Obi-Wan ucítil náhlou změnu v Qui-Gonově klidném chování. "Co se děje, Mistře?"
On to neví, uvědomil si Qui-Gon s úzkostí. "Obi-Wane, co vidíš?" zeptal se Mistr Jedi opatrně.
"Co vidím?" Obi-Wana ta otázka překvapila. "Nevidím nic, Mistře, je tady příliš velká tma."
Qui-Gon se kousal do rtu a nebyl si jistý, co má říci.
"Mistře?" do chlapcova hlasu se vloudily obavy. Zdálo se mu, že něco není v pořádku.
"Obi-Wane," Qui-Gonův hlas zněl tiše, velmi tiše, byl z něčeho smutný..."Tato cela je plně osvětlená. Já tě vidím docela jasně," Mistrovi mírně přeskočil hlas.
Obi-Wan to chvíli nechápal. Plně osvětlená? To není možné! On nic neviděl... Náhle mladíka jako výstřel z blasteru plně zasáhlo to, co se mu Qui-Gon snažil říci. Obi-Wanovi se stáhlo hrdlo, že skoro nemohl dýchat. Zalapal po dechu a nakonec dýchal zrychleně. To nemůže být pravda! Nemůže! Ach, prosím, ať to není pravda! Ale byla to pravda a on to věděl, Qui-Gon by mu o něčem takovém nelhal. To pálení v očích...
"Mistře, Mistře, já nevidím!" vykřikl zděšeně. Posadil se navzdory ohňostroji, který mu vybuchl v hlavě, a snažil se najít svého Mistra po hmatu.
Qui-Gonovi se podařilo svými stále ještě trochu pohyblivými prsty pravé ruky zachytit jednu z tápajících rukou svého učedníka. Ten pohyb a úsilí neskutečně zabolely, ale Qui-Gon si toho nevšímal, celá jeho pozornost byla upřena k Obi-Wanovi.
Qui-Gon se přisunul blíž a přitáhl si k sobě chlapce pomocí Síly místo náruče, kterou mu teď nebyl schopen poskytnout.
Obi-Wan zabořil Qui-Gonovi tvář do ramene. Látka staré jedijské tuniky byla cítit kouřem a bactou, kterou si nepochybně ošetřil popáleniny a další zranění utrpěná při zřícení stropu. Qui-Gon zakryl Obi-Wana vlastním tělem, takže až na zrak z toho učedník vyšel prakticky nezraněn...
Z Obi-Wanových nevidoucích modrých očí skanula jediná slza, přesto mu nebylo do pláče, ne tak docela. Byl příliš otupělý, aby plakal, příliš šokovaný, aby si plně uvědomil význam své ztráty.
Qui-Gon nepronesl žádná prázdná slova, aby ho utěšil, ani se nesnažil zlehčovat učedníkovu ztrátu, ani netvrdil, že bude všechno v pořádku, když tomu tak nebylo. Vysoký Jedi ho jen držel u sebe, užívaje Sílu místo svých nepoužitelných paží, dávaje Obi-Wanovi najevo, že v té temnotě není sám.
Obi-Wan se o Qui-Gona dlouho opíral. Bylo to uklidňující být v jeho blízkosti, cítit Mistrovu přítomnost tak těsně u sebe, dotek jeho mysli a těla, důvěrně známou vůni Qui-Gonova oděvu, která byla stále patrná pod pachem kouře a bacty...
Obi-Wan si nikdy neuvědomil, jak moc velkou roli hrají všechny tyhle maličkostich v jeho vnímání Mistra. Teď, když ho neviděl, zdálo se mu, že si je mnohem více vědom zvuků, pachů, pocitů a dokonce i chutí.
Co to znamená pro jeho budoucnost? Říkal si Obi-Wan. Byla tahle slepotá trvalá, nebo se s ní dalo něco dělat? A pokud ne, připraví ho ztráta zraku o jeho sny stát se Rytířem? Znal přinejmenším jednoho slepého Jediho, ale Tahl už byl Rytířem, když přišel o zrak. Mohl by pokračovat ve výcviku, pokud je tento stav nezměnitelný? Mohl by vůbec doufat, že mu bude umožněno složit zkoušky, a pokud ano, má vůbec nějakou šanci je úspěšně složit?
Obi-Wana odmalička učili, že se nesmí spoléhat jen na svůj zrak, ale mohl bez něj přežít? To nevěděl.
"Pojď ke mně," nařídil mu opět Qui-Gon.
Obi-Wan udělal nejistý krok vpřed, natahuje se svými smysly před sebe, aby zjistil, kde je Qui-Gon, a vydal se směrem k němu.
Starší Jedi pomalu kroužil a s potěšením sledoval, jak se Obi-Wan neustále přizpůsobuje jeho kurzu, aby mířil k němu. Naneštěstí se Obi-Wan natolik soustředil, aby vystopoval Qui-Gona, že zcela opomněl zkoumat, kudy se ubírá, až skončil tak, že zakopnul o židli, kterou mu Qui-Gon postavil do cesty.
Obi-Wan se ovládl, aby do něčeho zklamaně nepraštil. Tohle by měl zvládnout! Necvičil snad v Chrámu dost dlouho se zavázanýma očima, aby věděl, jak má bez očí manévrovat? "Oklamat tebe mohou, očím svým nevěř ty," jako by stále slyšel Yodův hlas. Proč to nedokáže teď, když na tom nejvíce záleží?
Qui-Gon zavrtěl hlavou. "Příliš se snažíš, Padawane," napomenul ho mírně. "Příliš se snažíš vidět, takže jsi napjatý a některé věci opomíjíš. Otevři svou mysl a dej tomu volný průběh. Nech kolem sebe plynout Sílu, Obi-Wane, jedině tak to dokážeš," radil mu Qui-Gon, jeho přítomnost byla silná, ale v hlase mu zněla únava a smutek. "Dívej se skrze Sílu," naléhal Mistr. "Nesleduj jen mě nebo jiné formy života, sleduj tuto místnost a objekty v ní. Hlavně objekty, které ti bezprostředně leží v cestě."
Obi-Wan se narovnal, aby to zkusil znovu. Jako by se Qui-Gonovi podařilo změnit i vězeňskou celu na tělocvičnu. Nakonec, co jiného by tu měli dělat? Utéci byl v jejich stavu sabsurdní nápad. Jedijská Rada za nimi vyšle pátrací skupiny, jestli se brzy neohlásí. Ale budou schopni je najít?
Obi-Wan to na druhý pokus zvládl, vyhnul se všem překážkám a našel cestu ke svému Mistrovi.
"Dobře," pochválil ho Qui-Gon a vložil do svého hlasu i náznak úsměvu, protože věděl, že Obi-Wan už ho nemůže vyčíst z jeho tváře. "Učíš se rychle."
Právě v tu chvíli se dveře cely otevřely a oba Jediové vzhlédli, i když z Obi-Wanovy strany to bylo čistě navyklé gesto.
Do cely vstoupili dva vojáci a dalších šest nebo sedm čekal přede dveřmi. "Půjdete s námi," oznámili stručně muži oběma Jediům a pokynuli svými blastery ke dveřím.
Jediové nemající na výběr se podřídili. Obi-Wan se chytil Qui-Gona za loket a společně následovali vojáky ze dveří. Qui-Gon byl dobrý a opatrný průvodce. U svého přítele Tahla se naučil, jak vodit slepého a přesto mu dopřát volnost a Obi-Wan neměl potíže udržet s ním krok. Qui-Gon pouze doufal, že na rozdíl od Tahla, Obi-Wanovi se zrak vrátí.
"Kam nás vedete?" zeptal se vyšší z Jediů tiše.
"Do pracovního tábora, hlupáku," odpověděl s hrubým smíchem jeden z vojáků. "Nemůžete nám tu zbůhdarma zabírat místo ve vězení a jíst naše jídlo. Musíte si svůj pobyt u nás odpracovat. Pracuj nebo zemřeš."
Zastavili se v rozlehlé místnosti, kde čekalo mnoho dalších vězňů obklopených a dobře střežených vojáky. Místnost byla ve skutečnosti jakési nástupiště a koleje na jejím vzdáleném konci naznačovaly, že tu čekají na nějaký transport.
Když se zastavili, jeden z vojáků si všiml způsobu, jakým se Obi-Wan držel Qui-Gona za paži. Muž Obi-Wana odtrhl a krátce a drsně se zasmál. "Kolik prstů vidíš, kluku?" Zašklebil se, neměl zvednutý žádný.
Obi-Wan se od něho pokusil odtáhnout a dostal za to facku.
Qui-Gon ztrnul a vykročil k nim, ale další dva nebo tři vojáci ho chytili za zraněnou paži a odtáhli ho zpět ke zdi. "Hej, taťko, kam si myslíš, že jdeš?" zeptali se a úmyslně hrubě mu zkroutili pevně spoutané zlomené ruce, až Qui-Gon bolestí zalapal po dechu, zatínaje zuby.
"No tak, kluku? Kolik jich je?" voják Obi-Wanem výsměšně zatřásl. Jeden z vojáků sundal s krutým smíchem z opasku krátký bič. "Hej Tacine, zjistíme, jestli uvidí tohle," zašklebil se muž, švihl bičem a ten se omotal Obi-Wanovi kolem hrudi.
Obi-Wan zatnul zuby a snažil se zůstat klidný. Hněv by mu pouze zakalil mysl a on se musel ovládat… podruhé, když na něj vzal voják bič, byl připraven, sklonil se a vyhnul se mu. Skrčil se před ním ještě dvakrát, protože se ho voják marně pokusil zasáhnout ještě jednou. Obi-Wan pocítil tiché uspokojení, mohl být slepý, ale stále měl svou Sílu.
Vojáci se smáli a shromáždili se kolem Obi-Wana, jejich smích však teď byl odměřenější. "Ou, je dobrý," napůl se mu obdivovali a napůl vysmívali. "Koukněte se na něj, na slepýho kluka."
"Hej Elu, co se děje? Nedokážeš trefit ani slepce?" posmívání se teď obrátilo také na vojáka, což přivádělo muže, jehož oslovovali Elu, k nepříčetnosti.
Qui-Gon bezmocně sledoval, jak se pár dalších vojáků připojuje k všeobecnému veselí a vytahuje i své biče, aby kroužili kolem Obi-Wana jako parta přerostlých rváčů na dětském hřišti.
Obi-Wan vyslal Sílu a snažil se, uhnout před svištícími ranami, které teď přicházely ze všech stran. Vedl si dobře i tentokrát, vyhnul se téměř každé z nich. To mu u některých vojáků získalo trochu respektu, ale ostatní to jen popudilo.
Obi-Wan vyskočil, aby se vyhnul ráně namířené na jeho nohy, ale nevycítil botu, která se najednou vymrštila do míst, kde měl přistát, dokud nebylo příliš pozdě. Voják učedníkovi surově podrazil nohy. Obi-Wan přepadl a zachytil se jeho rukou a kolenou.
Většina vojáků se spokojeně stáhla, protože se jim podařilo dostat ho na zem, ale Elu, který to celé začal, byl stále ještě vzteklý. Kopáním do obličeje a do rukou srazil Obi-Wana k zemi docela a švihal ho svým bičem přes záda a do žeber.
Obi-Wan se chtěl odkulit, ale několik párů hrubých rukou ho zastavilo, popadlo a drželo na zemi. Tělem mu projel záchvěv paniky. Ruce ho držely, chňapaly po něm, ale on neviděl, komu patří. Na okamžik mu to připomnělo časy v Chrámu, když mu bylo osm. Bruck a několik dalších chlapců na něj hodili přikrývku a sedli si na něj poté, co je neúmyslně dostal kvůli něčemu do potíží. Teď to bylo podobné, ocitl se v dusivé temnotě a nemohl se bránit, až na to, že tentokrát tu nebyl nikdo, kdo by je zastavil. Ta náhlá vlna strachu narušila jeho spojení se Sílou a on se cítil ještě bezmocněji.
Vzpínal se jim a bránil se, když ho Elův bič znovu a znovu zasahoval a zařezával se mu do tuniky až krvácel.
Vojáci ho nejdříve drželi, ale po chvíli ho pustili. Jestli to bylo proto, že někde v nich stále ještě byla trocha slušnosti nebo díky obrovskému mentálnímu vypětí z Qui-Gonovy strany, to Obi-Wan nevěděl.
"Dobrá Elu, to už stačí, už sis přišel na svý," jeden z nich odtáhl vzteklého vojáka od krvácejícího chlapce.
Obi-Wan vstal a chvíli se nehýbal. Zoufale toužil rozběhnout se za Qui-Gonem, ale nevěděl, kde je. Bití ho dezorientovalo a on si se zamrazením uvědomil, že nemá představu, kde se nachází, nebo čím se má řídit.
Vojáci pustili Qui-Gona a ten rychle zamířil ke svému učedníkovi a srdce se mu sevřelo při pohledu na bezmoc v Obi-Wanových slepých očích.
Obi-Wan se snažil být silný, pokoušel se získat nad sebou opět kontrolu a zaháněl strach a beznaděj, které ho zachvátily. Znovu se chytil Qui-Gona za loket, ale nevrhnul se mu do náruče, jak toužil udělat.
Jak vojáci odcházeli, Elu se spolu se svými přáteli smál. "Co na tom vlastně záleží? Ti dva jsou k ničemu. Slepec a mrzák? Pošlou je k pecím hned, jak vystoupí z transportu."
Qui-Gon si uvědomil, že se Obi-Wanova ruka na jeho lokti chvěje. "Jsi v pořádku?" otázal se starší Jedi mírně.
"Ano," začal Obi-Wan odpovídat automaticky, ale pak se zarazil, svěsil hlavu a zavrtěl jí. "Ne, Mistře."
Qui-Gon mu to nevyčítal. "Vedl si dobře, Padawane," snažil se ho utěšit. "Děláš čest svému výcviku. Jen si pamatuj, že pokud nad sebou necháš vyhrát strach a pocit bezmoci, pak se bezmocným staneš."
"Ano, Mistře," pochopil Obi-Wan. Také však věděl, že pochopit a udělat jsou dvě zcela rozdílné věci.
"Najdeme způsob, jak se z toho dostat, Obi-Wane," řekl Qui-Gon tiše a v duchu svémo Padawanovi stiskl rameno. "Slibuju ti, že ho najdeme."


<<< Předchozí Seznam příběhů Další >>>